Evropská komise dnes oznámila, že na Česko podá žalobu kvůli uprchlickým kvótám. Navíc chce povinné kvóty začlenit do nové azylové politiky EU. Češi ale stále věří tomu, že se jim podaří najít smířlivé řešení. Do vyjednávání se chce opřít i nový český premiér Andrej Babiš.
Česko má nového premiéra. Jedním z jeho prvních úkolů bude reprezentace země na summitu EU, který se uskuteční příští týden. Babiš tak dostane první příležitost diskutovat s ostatními premiéry a prezidenty zemí EU o tom, jak by se měla řešit migrační krize.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
V další části seriálu „Uprchlíci a migrace: Dojmy a pojmy“, píše Zuzana Števulová o tom, co je podmínkou k tomu, aby se člověk stal z právního hlediska uprchlíkem.
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Evropská unie pracuje na vytvoření společného azylového sytému již dvacet let, a přesto na migrační krizi stávající legislativa nestačila. Jaké změny Unie chystá po zkušenostech z roku 2015, kdy o azyl v Evropě žádalo více než milion lidí?
Za poslední dva roky se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ staly běžnou součástí našeho slovníku. Umíme je však správně rozlišovat? Zuzana Števulová v první části seriálu vysvětluje, kdo je migrant, kdo je uprchlík a v jakém kontextu bychom měli tyto pojmy používat.
Boj proti radikalizaci, předcházení teroristickým útokům, eliminace hrozeb z Ruska a Číny nebo monitoring aktivit islamistických skupin. To jsou oblasti, které dominují debatě mezi českými politickými stranami o roli EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Možnost vytvoření celoevropské tajné služby jedni podporují, druzí zavrhují.
Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
