Erdogan: Bylo by velkou chybou, kdyby Turecko nevstoupilo do EU
Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.
Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.
Na českém postoji k evropské migrační a azylové politice se dnes shodli šéfové sněmovních stran. Schůzky by měly pokračovat i k dalším evropským tématům.
Dražší, ale za to elektronicky dostupná víza do Evropy, nebo třeba náročnější vízové podmínky pro státy, které nespolupracují s EU při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Právě tak si Komise představuje novou vízovou politiku EU.
„Rozjeli jsme toho příliš mnoho a někdy pak nejsme schopni rychle vytyčit priority, které by měly mít v EU výsostnou přednost před ostatními tématy. Kolikrát mě pak mrzí, že lidi pálí nějaké akutní věci, a já řeším něco, co má sice nějakou relevanci, ale tolik to nehoří,“ říká europoslankyně ANO Dita Charanzová.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Tisíce běženců dál nelegálně prchají do Evropské unie, a to i více než dva roky od vypuknutí tzv. migrační krize. Do června 2018 se mají členské země dohodnout na reformě azylového systému. Situace je přesto o něco klidnější, protože od krize v roce 2015 počet uprchlíků mířících do Evropy výrazně klesá. Podívejte se, jaké trasy v současnosti používají a jaké jsou kroky Bruselu.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Počet migrantů a uprchlíků, kteří v minulém roce překročili Středozemní moře, se snížil až o 34 % oproti roku 2016. Věří se, že by roli mohlo hrát posílení libyjské pobřežní stráže, omezení činnosti nevládních organizací, avšak podle italského ministra vnitra Marca Minnitiho je to zejména díky spolupráci s Libyí. Italské řešení je ale mnohem problematičtější, než se zdá.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Unie posiluje bezpečnost na Středozemním moři. Nová operace nese název Themis a soustředí se nejen na pašování migrantů, ale třeba drogy a přeshraniční kriminalitu. Problémem zůstává také situace v Itálii a Řecku, kde se řada lidí stává obětí obchodu s bílým masem.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.