Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?
Návrh jednotných pravidel EU pro humanitární přijímání uprchlíků z třetích zemí byl dnes schválen výborem Evropského parlamentu…
V neděli hlasují Rakušané o budoucím složení svého parlamentu. Předvolební průzkumy naznačují, že voliči chtějí změnu, a to nejen kancléře ale i ve vládnoucí koalici.
Sesterské strany a vítězky německých federálních voleb CDU/CSU nalezly shodu v otázce přijímání uprchlíků. Německo má podle nich přijmout ročně 200 tisíc osob. Nejedná se však o žádný maximální počet, ale pouze o politický cíl.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Dosud se migrační krize týkala zejména Středozemního moře. Nyní se ale pozornost upíná i směrem k Černému moři a Rumunsku, které za letošní rok hlásí rekordní počet nelegálních migrantů.
V roce 2015 Angela Merkelová otevřela hranice Německa uprchlíkům a ztratila tím důvěru Němců. Podle posledních průzkumů se však zřejmě znovu stane německou kancléřkou. Co stojí za jejím návratem na výsluní?
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Libyjská vláda se odhodlala k radikálnímu kroku. Ze svých teritoriálních vod vykázala plavidla nevládních organizací, které zde pomáhaly zachraňovat migranty plavící se na přeplněných a nestabilních člunech přes Středozemní moře do Itálie. V poslední době se objevovaly zprávy, že organizace svým jednáním podporují převaděče, a posilují tak migraci. Italská i česká vláda rozhodnutí Libye vítají.
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Italské lodě míří do libyjských vod, aby zde pomáhaly v boji proti převaděčům nelegálních migrantů. Itálie tak reaguje na výzvu premiéra Libye, který však nemá podporu parlamentu. Vztahy mezi Itálií a libyjskou armádou se začínají kvůli migrační krizi vyostřovat.
Neziskové organizace čelí nařčení z toho, že pomáhají převádět migranty z Afriky do Evropy. Italské ministerstvo vnitra proto vydalo kodex chování, pod který se měly organizace podepsat. Lékaři bez hranic však kodex odmítají, neboť nová pravidla by mohla zpomalit jejich záchranné operace.
