Evropská unie a Japonsko by letos mohly dokončit vzájemnou dohodu o volném obchodu. Proč by to bylo pro Evropu a Česko výhodné a co máme s Japonskem společného, píše europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).
Česko chce zachovat všechny čtyři svobody evropského trhu, včetně volného pohybu pracovních sil. Je to důležité i v rámci jednání o brexitu. Premiér Sobotka to dnes řekl v senátním výboru pro záležitosti EU, kde se debata stočila i na výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že lpění na volném pohybu může komplikovat vztah unijních zemí k EU.
Před šedesáti lety položily evropské národy základy Evropské unie – jedné z nejúspěšnějších sil podporujících mír, demokracii,…
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Evropská komise apeluje na členské státy, aby zvýšily své úsilí při relokaci migrantů z Itálie a Řecka. Pokud v nejbližší době země EU včetně České republiky svůj přístup nezmění, Komise zváží jejich žalobu u Soudního dvora.
Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.
Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Co považují Evropané za největší hrozby pro EU? A co s nimi Evropa dělá? Podívejte se na infografiku.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v Unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je však pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde dosahuje i dvouciferných hodnot.
Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k „osvědčené“ trase přes Itálii a Španělsko.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
