Politika / Aktuálně v EU / Visegrádská čtyřka v EU / Soudní dvůr EU řeší žalobu proti uprchlickým kvótám

Soudní dvůr EU řeší žalobu proti uprchlickým kvótám

Aneta ZachováAneta Zachová
11. 5. 2017(aktualizováno 20. 2. 2026)
Obrázek dočasně nedostupný
Uprchlické kvóty se dostaly až před Soudní dvůr EU. Slovensko a Maďarsko si stěžují, že rozhodnutí Rady o přerozdělování migrantů porušuje unijní právo. Před Soudním dvorem EU včera poprvé stanuli zástupci Slovenska a Maďarska v souvislosti s uprchlickými kvótami. Země žalují Radu EU a volají po zrušení jejího rozhodnutí o relokaci migrantů. Stížnost k Soudnímu dvoru zaslalo Slovensko a Maďarsko již na konci roku 2015, pár týdnů poté, co Rada rozhodla o přemístění 120 000 migrantů z Itálie a Řecka do ostatních členských států EU. Na systému přerozdělování migrantů z Řecka a Itálie se ministři zemí EU většinově dohodli v září 2015. Proti bylo Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Rumunsko. Každá členská země má podle plánu přijmout určitý počet migrantů. V případě Maďarska se jedná o 1 294 osob, Slovensku bylo přiděleno 886 osob a České republice 2 679 osob. Ani jedna země však své závazky neplní.

Rada na rozhodnutí o relokaci neměla právo, tvrdí Slovensko

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák upozornil, že takové opatření může Rada použít pouze v nenadálých a nepředvídatelných situacích. Migrační krize však takovým případem není. „Dalo se to dobře předpokládat, a proto rozhodnutí nebylo použité správně,“ vysvětlil Kaliňák po včerejším jednání slovenské vlády. Ačkoli k hlasitým kritikům povinných kvót patří i Česká republika, žalobu na Radu podalo pouze Maďarsko a Slovensko. Hlavním argumentem obou stran je, že rozhodnutí o povinném přerozdělování měla Rada přijmout jako běžný zákon, což by znamenalo nutnost konzultace s Evropským parlamentem a možnost pro národní parlamenty členských zemí vydat k návrhu stanovisko. Maďarsko ve své žalobě navíc upozornilo, že i jeho území zasáhl velký příliv nelegálních migrantů a nesouhlasí s tím, aby mělo přijímat další. Dále tvrdí, že relokace migrantů je v rozporu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků, protože migranti nemohou setrvat na území státu, ve kterém podali žádost o azyl. Budapešť je navíc kritizována za to, jakým způsobem s migranty zachází. Kontroverze vyvolává mimo jiné zákon, podle kterého musí všichni zadržení migranti pobývat v pohraničních táborech.Zastavte navracení migrantů do Maďarska, volá UNHCR. Více >>>>Slovenská a maďarská stanoviska doplnilo také Polsko, které sice v září 2015 hlasovalo pro relokace, nakonec se však přiklonilo k ostatním zemím V4. Polská zástupkyně dokonce označila přerozdělování na základě kvót za hrozbu, protože při něm nedochází k bezpečnostním kontrolám žadatelů o azyl. Stěžovatelé dále upozornily, že relokace neplní ani ostatní země EU. Doposud totiž bylo přemístěno jen 18 tisíc migrantů. Celkově však počet relokovaných osob z Itálie a Řecka stoupá.
uprchlické kvóty

Počet relokovaných migrantů z Itálie (modrá), Řecka (červená) a celkem (zelená). Zdroj: Evropská komise, 2017

Svůj prostor před soudem včera využila i Rada, která namítla, že zavedení kvót bylo přiměřené tehdejší situaci, neboť příliv migrantů do Itálie a Řecka ohrožoval existenci schengenského prostoru. Soudní dvůr by měl vydat rozsudek do konce letošního roku. Maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi prohlásil, že země verdikt soudu přijme, i kdyby nedal Maďarsku za pravdu. Rozsudek bude mít dopad na budoucí jednání o přerozdělování migrantů.S využitím EurActiv.sk.