Evropa zblízka | Trumpovo celní ideologické tažení
Protože je celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa s prominutím poněkud chaotická a začíná se stávat nepřehlednou (máváme…
Protože je celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa s prominutím poněkud chaotická a začíná se stávat nepřehlednou (máváme…
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán.
Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři.
Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své středeční (5. března) schůzce s s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, pokud státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Rok 2024 je téměř u konce, v poslední epizodě podcastu Evropa zblízka se za ním ohlédla redakce s analytikem Institutu pro evropské záležitosti EUROPEUM Žigou Faktorem. Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna?
Podle maďarského ministra vnitra Sándora Pintéra existuje šance, že Rumunsko a Bulharsko by se od 1. ledna 2025 mohly stát plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Od prezentace priorit maďarského předsednictví na půdě Evropského parlamentu se vyhrocená debata čekala. Překvapením však byla ostrost prohlášení a tvrdý adresný projev šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo Evropské unie. Evropská komise to dnes oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.
Ministři zahraničních věcí se ve čtvrtek (29. srpna) setkali v Bruselu na neformálním jednání, tzv. gymnichu. Schůzka se měla původně odehrát v Budapešti, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrel ji ale jako „trest“ za Orbánovy proruské kroky přesunul do unijního hlavního města.
V Bruselu se ve čtvrtek 29. srpna odehraje neformální setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Pozvání přijal už tradičně ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, po pěti letech nucené pauzy se setkání účastní i turecky protějšek Hakan Fidan.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Evropa zblízka přináší minisérii Evropa po volbách a třetí díl patří maďarskému předsednictví.Jak si vysvětlit kontroverzní kroky maďarské vlády z úvodu předsednictví? Může Budapešť o předsednictví přijít? A co ještě očekávat? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Vratislav Havlík.
Maďarsko mělo do 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti rostou.