Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes v Praze na summitu Visegrádské čtyřky (V4) hostil své středoevropské protějšky, a to v napjaté atmosféře. Před jednáním se kvůli rozdílným pozicím zemí k ruské agresi na Ukrajině objevily pochybnosti o pokračování V4 i z úst jeho účastníků.
Ve čtvrtek 1. února se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie sjedou v Bruselu, aby na mimořádném summitu Evropské rady rozhodli o osudu 50miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu. Kromě toho mají řešit Evropský mírový nástroj a očekává se i debata o Blízkém východě.
Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle kterého se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Tento týden bylo v centru pozornosti europoslanců Maďarsko. A jak už je téměř obvyklé, důvodem byl stav právního státu v zemi. V hledáčku členů Evropského parlamentu se ale ocitla i Rada a Evropská komise. Té europoslanci znovu „hrozí“ soudem.
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán dnes v Budapešti přijal předsedu Evropské rady Charlese Michela. Schůzka se konala v době, kdy mezi Bruselem a Maďarskem roste napětí.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke „strategické diskuzi“ o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje.
Izrael a Palestina, víceletý rozpočet, Ukrajina a migrace. Právě to byla témata dalšího summitu unijních lídrů v Bruselu (26. a 27. října). Prosadilo si Česko své pozice? Odpovídá redaktorka Barbora Pištorová.
Staronový slovenský premiér Robert Fico (SMER) se vrátil zpět na evropskou scénu, a zařadil se po bok maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz).
Podle dat Eurostatu míra inflace v Evropské unii v září klesla na 4,9 procenta. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 12,2 procenta Maďarsko. V České republice inflace dosáhla 8,3 procenta, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v EU.
Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit. Na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu to dnes uvedl český ministr zemědělství Marek Výborný.
Mít ministra pro evropské záležitosti znamená, že česká vláda bere Evropskou unii vážně a v Bruselu to tak vnímají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a španělský premiér Pedro Sánchez.
