Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii dnes ujalo Maďarsko. Jeho prioritami budou posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku.
Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července. Jeho logem je Rubikova kostka a mottem heslo Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou).
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes v Praze na summitu Visegrádské čtyřky (V4) hostil své středoevropské protějšky, a to v napjaté atmosféře. Před jednáním se kvůli rozdílným pozicím zemí k ruské agresi na Ukrajině objevily pochybnosti o pokračování V4 i z úst jeho účastníků.
Ve čtvrtek 1. února se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie sjedou v Bruselu, aby na mimořádném summitu Evropské rady rozhodli o osudu 50miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu. Kromě toho mají řešit Evropský mírový nástroj a očekává se i debata o Blízkém východě.
Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle kterého se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Tento týden bylo v centru pozornosti europoslanců Maďarsko. A jak už je téměř obvyklé, důvodem byl stav právního státu v zemi. V hledáčku členů Evropského parlamentu se ale ocitla i Rada a Evropská komise. Té europoslanci znovu „hrozí“ soudem.
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán dnes v Budapešti přijal předsedu Evropské rady Charlese Michela. Schůzka se konala v době, kdy mezi Bruselem a Maďarskem roste napětí.
