Sedmadvacítka: Do Česká míří peníze z fondu obnovy EU
Do Česka míří první miliardy z evropského fondu obnovy. Jaké projekty peníze podpoří? A kde o ně mohou lidé žádat? Sledujte další díl pořadu Sedmadvacítka.
Do Česka míří první miliardy z evropského fondu obnovy. Jaké projekty peníze podpoří? A kde o ně mohou lidé žádat? Sledujte další díl pořadu Sedmadvacítka.
Komplikované stavební řízení je dlouhodobou bolístkou české ekonomiky. S novou legislativou a investicí z Národního plánu obnovy by se řízení mohlo zjednodušit a zkrátit. Doufají v to především čeští podnikatelé.
Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.
Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.
V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?
Kulturně-kreativní sektor je co do dopadů pandemie a restriktivních opatření jedním z nejvíce postižených. I proto do něj poputují finance z pokrizového fondu EU, tzv. fondu obnovy. Oproti původním plánům jich však bude méně. Jak chce Česko „oživit“ kulturu?
První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním…
Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měly změnit nové osnovy a vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Národní plány obnovy téměř všech členských států EU se už dočkaly schválení, zapojení regionů při jejich implementaci ale nadále pokulhává. To může vést k neefektivnímu nebo neúplnému využití fondu obnovy. Problémem je také nedostatek času.
Pomoc českým firmám „digitálně dohnat“ západní konkurenci můžou peníze, které s sebou přináší post-pandemický fond obnovy. Finance samotné však nemusí být pro Česko všespásné, chybí zde totiž i digitální dovednosti zaměstnanců a zkušení odborníci.
Systém kontroly střetu zájmů v Česku zaznamenal podstatná zlepšení, zatím však není zcela zaručeno, že bude bezproblémový. Při slyšení v Evropském parlamentu to dnes uvedl šéf generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre.
Evropská komise dnes s europoslanci podrobně neprobírala reakci českých úřadů na výtky okolo nedostatků v potírání střetu zájmů vládních činitelů. Podrobnosti o aktuální komunikaci mezi Bruselem a Prahou se europoslanci dozví v pátek.
Poslechněte si další epizodu podcastu Evropa zblízka s ekonomickým poradcem zastoupení Evropské komise v ČR Josefem Schwarzem o Národním plánu obnovy. Na co konkrétně peníze poputují? A mohou české problémy ohledně střetu zájmů zemi o miliardy připravit?
K dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazně snížit emise. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut do tramvají, nebo nejlíp na kola. Rozmachu cyklistiky značně přispěla koronavirová opatření, evropské země však ještě musí dobudovat odpovídající infrastrukturu.
Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation.
Nový průzkum Eurobarometru se ptal na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.
Evropská komise učinila ostrý řez a iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici, okomentovala vyostřující se spor Bruselu s Varšavou ohledně nezávislosti polské justice místopředsedkyně Komise Věra Jourová.