Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?
Evropská komise si chce první peníze na fond obnovy začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země EU 800 miliard eur, které by EU měla splatit do roku 2058.
Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.
Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.
Podle senátorů je národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z unijního fondu obnovy, sbírkou nápadů bez jasného zacílení. Senát se k němu postaví kriticky.
Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.
Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.
Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.
Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?
