Polsko a Maďarsko versus Brusel – kdo se udrží?
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Mám pro Andreje Babiše jedno šokující odhalení. Ta zpropadená Evropská unie nám totiž může „vnucovat“, kdo u nás bude pracovat a žít. Onen tajný plán na podrobení České republiky se jmenuje „vnitřní trh“ a „Schengenský prostor“, píše ve svém komentáři výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.
V Bruselu odpoledne začne poslední letošní schůzka Evropské rady. Je to zároveň první summit EU, kde bude Česko jako premiér reprezentovat Andrej Babiš. Čím se bude s ostatními ministerskými předsedy a prezidenty zabývat?
Evropské unii se podařilo vyjednat ambiciózní obchodní dohodu s Japonskem. Vzniknout by tak mohla největší zóna volného obchodu na světě. Problémem ale zůstávají neshody ohledně ochrany investic a řešení investičních sporů. Na stole pak i nadále zůstává dohoda o volném obchodu s Vietnamem.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku odstartovalo divokou sérii událostí, která skončila zatýkáním a útěky do Belgie. Co se během října dělo? Podívejte se na náš stručný přehled.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Před dvěma týdny předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval, že navrhne, jak zlepšit komunikaci mezi členskými zeměmi. Svůj závazek dodržel a premiérům doručil agendu pro další dva roky a také novou pracovní metodu, která má učinit EU akceschopnější.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
Za dva týdny budou mít členské země k dispozici návrh, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci v rámci EU. Podle Bohuslava Sobotky by se mohlo jednat například o méně formální setkání státních tajemníků pro evropské záležitosti.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Lídři členských zemí EU se o víkendu v Bruselu shodli na závazných pokynech pro vyjednávání o brexitu. A shodli se na nich velice rychle. Problémy však nastanou už brzy, a to zejména u otázky, jak zaplnit „díru“ v unijním rozpočtu. Pokud jde o budoucí vztahy mezi EU a Británií, ty přijdou na řadu až příští rok.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?