Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Již za pár dní se novým americkým prezidentem oficiálně stane Donald Trump. Stávající prezident Barack Obama proto před pár dny pronesl svůj poslední oficiální projev ve funkci. Změny se však dějí i v Evropské unii, kde se role nové předsedající země Rady EU chopila Malta. A mnohé překvapil také krok běloruské vlády, která zřejmě umožní bezvízový krátkodobý vstup do země občanům více než 80 zemí světa.
Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.
Unijní lídři se během včerejšího summitu shodli na budoucí podobě vyjednávání ohledně vystoupení Británie z Evropské unie. Jako zástupce Komise pro jednání byl potvrzen Michel Barnier. Základem však bude politický mandát, který přijme Evropská rada. To bude důležitý bod zejména z hlediska českých zájmů.
Minulý týden se činili europoslanci, kteří se zabývali obranou, propagandou nebo vztahy s Tureckem. Konal se také summit EU-Ukrajina. Unie Ukrajincům slíbila do konce roku zrušení víz. Co dalšího se dělo minulý týden?
Ukrajina úspěšně plní podmínky stanovené asociační dohodou s EU. Unie pokrok svého strategického partnera vítá a do konce roku chce Ukrajině zrušit vízovou povinnost.
Minulému týdnu zcela jistě vévodily americké prezidentské volby. Nicméně zvolení Donalda Trumpa nebylo jedinou událostí, která stojí za zmínku. Pobaltím totiž v minulých dnech otřásly politické změny a sjednocení Kypru je o krok blíže. Stejně tak přišla opět na řadu otázka přerozdělovacího mechanismu, který má pomoci řešit migrační krizi.
Bylo by iluzí se domnívat, že po lekci, kterou uštědřil britský volič procesu evropské integrace letošního 23. června, kdy navíc řada argumentů, které byly v souvislosti s referendem diskutovány, měla zcela racionální povahu, se téměř 60 let trvající institucionální a administrativní mašinerie během necelého půl roku přesměruje na zcela jiný – efektivnější, smysluplnější výkon své správy.
V návaznosti na výsledek prezidentských voleb v USA žádají představitelé EU co nejdříve uskutečnění americko-unijního summitu. Na něm by se mělo diskutovat o podobě vzájemných vztahů v dalších čtyřech letech. Zdůrazňují také, že euroatlantické vazby stojí na společných hodnotách svobody a tržní ekonomiky.
Hlavním tématem v uplynulém týdnu byly především problémy se schválením obchodní dohody s Kanadou, které vyvolal belgický regionální parlament. V pozadí však nezůstala ani stále probíhající migrační krize či evropská vesmírná strategie.
Evropští lídři se sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky EU. Ve čtvrtek 20. října se jednání zaměřilo na krizovou situaci v Sýrii, problematiku Ruska a migraci z Afriky.
Evropští lídři se na bruselském summitu, který začíná zítra, chtějí dohodnout na dalším postupu při vyjednávání obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou. Uzavření dohody totiž od minulého týdne komplikuje nesouhlas belgického regionálního parlamentu. Pro EU to do budoucna může znamenat pokles důvěryhodnosti při jednání s dalšími třetími zeměmi.
Unie minulý týden přemýšlela, kam se vydá, aby svým občanům přinášela bezpečí a jistotu. Rusko svou jistotu má – parlamentní volby s přehledem vyhrálo Jednotné Rusko. Co dalšího se dělo v EU a jejím okolí?
Neformální summit v Bratislavě nastartoval půlroční proces, který má přinést posílení vnitřní i vnější bezpečnosti, snížit nezaměstnanost mladých a zvýšit hospodářský růst Unie.
Hlavní město Slovenska v pátek (16. září) hostí neformální summit Evropské rady. Jeho průběh můžete sledovat zde…
Samozřejmě, že Evropská unie je v největší krizi za svou historii. Unie čelí agresivnímu Rusku a migračnímu tlaku…
