Poslední kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa budou dominovat debatě na středeční neformální večeři šéfů států a vlád 28 zemí Evropské unie v Sofii.
Evropské volby se konají až za rok, průzkumy ale naznačují, že příštím předsedou Evropské komise by se mohl stát Michel Barnier, který je nyní vyjednavačem EU pro brexit.
Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.
Rusko je s vysokou pravděpodobností zodpovědné za útok nervovým plynem v anglickém Salisbury, čtrnáct členských zemí EU se proto rozhodlo vyhostit ruské diplomaty.
Evropská unie chce mít s Velkou Británií i po brexitu co nejužší vztah. Britové prý ale nemohou počítat s tím, že si po odchodu zachovají všechny výhody unijního členství nebo že si budou vybírat, co z dosavadních pravidel se jim hodí. Text dohody unijní sedmadvacítky předpovídá komplikace ve vzájemném obchodu.
Unie považuje nedávný útok nervovým plynem v Británii za podnět k posílení spolupráce členských států v oblasti bezpečnosti. Zasedání hlav států a vlád členských zemí by se událostí mělo zabývat tento čtvrtek. Londýn zatím Unii nevyzval k přijetí nových sankcí proti Rusku.
EU a Spojené království by se už brzy mohly dohodnout na podmínkách přechodného období, které nastane po brexitu. Stále však ještě není dojednána samotná „rozvodová smlouva“.
Tusk čeká na návrh Londýna, který by vyřešil irské hranice po odchodu Británie z EU. Mayová ale stále mlčí.
Po odchodu Británie z EU je jedinou možností dohoda o volném obchodu, uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk. Bude to poprvé v dějinách, co obchodní dohoda ekonomické svazky rozvolní, místo aby je utužila, dodal.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes pronesla dlouho očekávaný projev o tom, jak si představuje budoucí partnerství své země s EU. Chce vytvořit nový model, protože dosavadní formy spolupráce EU s dalšími zeměmi prý nestačí.
Problematika irských hranic se stává klíčovou otázkou rozvodového řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Dnešní návrh Komise by podle Londýna mohl oslabit ústavní celistvost Spojeného království, sám ale zatím nepřišel s jiným řešením.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Juncker se stal před čtyřmi lety tzv. spitzenkandidatem lidovecké frakce Evropského parlamentu a následně také předsedou Komise. Bude jeho nástupce vybrán stejným způsobem? Právě tuto otázku položil Donald Tusk premiérům a prezidentům zemí EU. Odpovědět mají na pátečním summitu.
Mnoho diskusí o navržené legislativě probíhá v Radě EU mimo dohled veřejnosti. Občané tak nemají přehled o chování zástupců svých vlád, a nemohou je hnát k zodpovědnosti. To si myslí ombudsmanka EU Emily O’Reillyová a požaduje změnu.
Předsedové Evropské unie poblahopřáli Zemanovi ke znovuzvolení do funkce. Oba se podle jejich slov těší na další spolupráci s českou hlavou státu. Jeho euroskeptické názory spíše ponechali stranou.
„Naše srdce jsou vám stále otevřena.“ Tak zní vzkaz předsedy Evropské rady Donalda Tuska směrem k Britům, kteří se rozhodli opustit EU. Brexit už ale oficiálně běží, a pokud by Británie změnila svůj názor, musela by se s tím zřejmě obrátit na Soudní dvůr EU.
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
