Španělsko čelí nárůstu migrace z Maroka. Situace v zemi se zhoršuje a svou pozornost na ni zaměřila i agentura Frontex. Pomoci by mohl unijní návrh na zřízení vyloďovacích platforem.
Cla na džínsy a motorky nebo stížnost u Světové obchodní organizace. Právě tak se EU snažila zamezit obchodní válce se Spojenými státy, jejíž hrozba se objevila po zavedení cel na evropský hliník a ocel.
Na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 dnes vzpomíná celá Evropa. Připomínky nešťastné etapy české a slovenské historie doslova zaplavily sociální sítě.
Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.
EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.
EU považuje Spojené státy za své přátele. Nejsou to však jediní spojenci, připomněla šéfka unijní diplomacie. Šéf Evropské rady Tusk zase vyzval k reformě Světové obchodní organizace, aby se předešlo obchodní válce a chaosu.
Americký prezident Donald Trump urgoval evropské spojence, aby zvýšili své vojenské výlohy a přestali záviset na americké pomoci. Evropa se ale bude dále držet rozpočtových závazků odsouhlasených na velšském summitu před čtyřmi lety.
EU a NATO se snaží společně vyřešit překážky, které stojí v cestě k efektivnější evropské bezpečnosti. Obě instituce kladou důraz na mobilitu a odbourávání zbytečné byrokracie.
Nový tváře nahradily odstoupivšího ministra zahraničních věcí, Borise Johnsona a hlavního zmocněnce pro brexit Davida Davise. Lidé přestávají věřit, že je premiérka Theresa Mayová schopna vyjednat adekvátní dohodu o brexitu.
Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.
Do EU přichází o 96 % méně lidí než v době vrcholu migrační krize. Unie chce ale dál posilovat ochranu vnější hranice. Na nadcházející schůzce prezidentů a premiérů se proto bude diskutovat například o zřízení „regionálních vyloďovacích platforem“ mimo Evropu.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, prohlásil dnes nizozemský premiér na půdě Evropského parlamentu. Zároveň vyzval EU k větší jednotě,
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Napětí na italských trzích trvá a investoři se obávají, že by Itálie mohla opustit eurozónu. Může za to nestabilní politická situace v zemi, která vznikla poté, co italský prezident odmítl jmenovat vládu navrženou populisty.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
