Kampaň před eurovolbami přinesla v Česku i na Slovensku vlnu dezinformací a manipulací na sociálních sítích. V jejich šíření dominují zejména ti aktéři, kteří využívají silně emotivní a vyhrocenou komunikaci, aby mobilizovali co nejvíce potenciálních voličů.
NATO varuje před rostoucím počtem hybridních hrozeb Ruska a EU sankcionuje prokremelské webové stránky. Dvě ze čtyř visegrádských zemí, Slovensko a Maďarsko, přitom zahraniční hrozby nechávají na okraji zájmu.
Dezinformace o dění na Ukrajině na sociálních sítích nejsou novinkou a setkala s nimi už většina českých uživatelů. Kdo je ale používá a odkud pocházejí?
Nespokojenost zemědělců přilákala pozornost politiků i manipulátorů. V populárním videu dezinformátor Havel komentuje evropskou politiku i vládu, zásah mu přitom zvyšuje i česká poslankyně z hnutí ANO.
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Více než polovina Čechů věří, že se jí dezinformace vyhýbají, zatímco čtvrtina lidí se domnívá, že se s nimi setkala. Ukazuje to květnová analýza Středoevropské digitální observatoře médií (CEDMO).
Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka
Velké téma dneška jsou dezinformace, a to i kvůli jejich roli v předvolebních kampaních. Některé české strany ve svých programech navrhují, jak jim co nejlépe čelit, podle jiných je ale boj s nimi jen záminka a pokus „zavádět cenzuru“.
Europoslanci sice nemají tak velké pravomoci, aby mohli měnit „základní stavební kameny“ států nebo Evropské unie, některé české strany však ve svých předvolebních programech píšou věci, které se s demokracií úplně neslučují.
Před necelým půlrokem začala v Evropě fungovat nová regulace sociálních sítí známá pod zkratkou DSA – Digital Services Act, neboli akt o digitálních službách. Nyní prochází tato regulace první velkou zkouškou, kterou je atentát na předsedu slovenské vlády.
Jak se o Green Dealu komunikuje na sociálních sítích? Především hodně zjednodušeně. Nejhlasitější pak jsou téměř tradičně kritici. A to nejen pokud jde o zelené politiky, ale rovnou o celou EU.
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Evropská komise by už dnes mohla oznámit, že začíná vyšetřovat americkou technologickou společnost Meta Platforms, vlastníka sítí Facebook či Instagram. Unijní orgány se obávají, že Meta nedělá dost pro boj s dezinformacemi.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence.
Šéf čínské aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok Šou C’Čche se příští týden sejde s předními představiteli…
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
