Slovensko je jednou z nejzranitelnějších zemí v oblasti dezinformací v EU. Ty teď šíří i slovenská vláda. Experti varují před používáním ruské propagandy jako politického nástroje k získání moci. Dezinformace o válce na Ukrajině patří k narativům, které na Slovensku rezonují nejvíce. Moskva je začala ve členských zemích EU šířit již po anexi Krymu v roce 2014 a ve stejné strategii Rusko pokračovalo i po plné invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Cílem Moskvy je zahltit informační prostor protichůdnými příběhy a vyvolat ve společnosti nejistotu a nedůvěru.
Slovensko je náchylné ke kremelským dezinformacím zejména z tří důvodů. Zaprvé, slovenská společnost je ze všech zemí střední a východní Evropy nejvíce náchylná k víře v konspirační teorie. Navíc pouze 25 procent Slováků důvěřuje médiím.
Zadruhé, proruští aktéři jsou na Slovensku vysoce aktivní. Výrazným příkladem je ruské velvyslanectví v Bratislavě, které je na Facebooku nejaktivnější ze všech velvyslanectví v EU.
Od návratu Roberta Fica (Směr ND/NI) k moci v říjnu 2023, se prokremelské narativy usadily v slovenských nejvyšších vládních funkcích, včetně úřadu premiéra a většiny ministerstev.
Výsledkem je, že výroky, které evropští politici vyvracejí jako ruskou propagandu, nacházejí zastánce mezi slovenskou politickou elitou.
Server Euractiv.sk zkoumal charakteristické prvky náchylnosti Slovenska k prokremelským dezinformacím, přijetí této rétoriky vládou a neochotu země využívat nástroje EU určené k boji proti ní.
Rozšiřování propagandy z přesvědčení nebo vypočítavosti?
Slovenský premiér Robert Fico a někteří členové jeho vlády prosluli svými stále častějšími schůzkami s ruskými představiteli a pravidelným používáním Kremlu přátelské rétoriky.
Slovenští vládní představitelé obviňují z války EU, NATO i samotnou Ukrajinu, zároveň opakovaně šíří vyvrácené dezinformace. Například tvrzení, že „ukrajinští nacisté zabíjejí ruskojazyčné civilisty na Donbase.“
Jeden z nejčastěji opakovaných proruských narativů slovenské vlády je volání po míru. Na rozdíl od širšího postoje EU, která uznává, že mír vyžaduje, aby se Ukrajina byla schopna ubránit možným dalším útokům, slovenští představitelé tvrdí, že zasílání zbraní na Ukrajinu jen prodlužuje válku a vyzvali k ukončení vojenské pomoci.
Pravdou je, že pokud Rusko přestane bojovat, válka skončí. Pokud ale přestane bojovat Ukrajina, nebude existovat v podobě, jak je známa dnes.
Není přitom jasné, zda Ficova vláda ruským narativům věří, nebo zda je používá jako strategii k získání nacionalistických a krajně pravicových voličů. Podle experta na dezinformace
Petera Dubócziho z Infosecurity.sk a Katedry politologie Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, je to těžké rozpoznat.
„Protiukrajinské narativy jsou v oběhu na Slovensku roky. V roce 2014 se vytvořil typ ‚páté kolony‘, která část slovenské společnosti přivedla k ruské propagandě,“ vysvětlil a dodal, že tyto narativy získaly mobilizační kvalitu.
Upozornil na to, že v roce 2018 po vraždě novináře
Jána Kuciaka a jeho partnerky
Martiny Kušnírové a odchodu populárního
Petera Pellegriniho ze Smeru-SD v roce 2020, zaznamenala Ficova strana propad podpory. Tehdy agresivní dezinformační kampaně poslance Smeru
Ľuboše Blahy „ukázaly cestu zpět.“
„To, co mohlo začít jako pragmatismus, je nyní obtížné oddělit od skutečné víry. Je těžké zobecňovat celou vládní koalici, ale dle mého názoru někteří klíčoví politici skutečně uvěřili, že je to správný postup,“ dodává Dubóczi.
Podle něj byl proto hlavní cíl ruské informační války na Slovensku velmi úspěšný, protože se mu podařilo ovlivnit veřejné mínění a najít politiky ochotné prosazovat zájmy Kremlu.
Zelenskyj je náš nepřítel. Nemám ho rád a škodí Slovensku, prohlásil Fico
Fico vs Orbán – stejní, ale jiní?
Navzdory své protiukrajinské rétorice se slovenská vláda vyhnula zavedení drastických kroků proti Kyjevu. Na rozdíl od maďarského premiéra
Viktora Orbána, který opakovaně vetuje rozhodnutí EU, která se týkají Ukrajiny, se Fico omezil na rétoriku.
„Fico je ve své rétorice mnohem více extrémní než ve své zahraniční politice,“ řekl v říjnu
Péter Krekó, ředitel maďarského think tanku Political Capital pro Euractiv Slovensko.
Slovenská vláda dříve nezvažovala vetování rozhodnutí EU týkajících se Ukrajiny nebo protiruských sankcí. Orbán, na druhou stranu, to udělal mnohokrát a snažil se přesvědčit Fica, aby se k němu přidal.
Tento rozdíl se však začíná stírat. Útoky Bratislavy na Kyjev se prudce vystupňovaly poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území.
Po setkání s
Vladimirem Putinem v prosinci 2024 Fico zahájil komunikační ofenzívu, kterou tlačil Ukrajinu k obnovení tranzitu plynu a tvrdil, že jeho pozastavení poškozuje slovenskou ekonomiku.
Prezident
Volodomyr Zelenskyj zase obvinil Fica, že na příkaz Putina otevřel „druhou energetickou frontu“ proti Ukrajině. To vedlo k řadě ostrých veřejných výměn názorů mezi Ficem a Zelenským. Tato roztržka vyústila v přímé výhrůžky vůči válkou zmítanému státu.
Komise došla k jiným číslům než Slovensko, pokud jde o ztráty způsobené zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu
Zdůrazňování válečného narativu a opomíjení uprchlíků
Fico začal vyhrožovat se zastavením elektrických dodávek na Ukrajinu, vetováním pomoci EU, zastavením humanitární pomoci a zrušením dávek pro ukrajinské válečné uprchlíky na Slovensku. Ačkoli tyto hrozby nebyly nikdy uskutečněny, znamenaly znatelný posun, neboť slovenská vláda se poprvé v rámci svých politických sdělení přímo a výrazně zaměřila na ukrajinské uprchlíky.
Od počátku války na Slovensku proběhly čtyři volby: krajské a komunální (2022), parlamentní (2023), prezidentské a volby do EU (2024). Zatímco ve většině z nich byla Ukrajina významným tématem, vládní politici se soustředili spíše na obavy z přenesení války na Slovensko nebo zastavení vojenské pomoci.
Během kampaně před parlamentními volbami v roce 2023 Fico sliboval, že „pod jeho vedením Slovensko nepošle na Ukrajinu ani jednu kulku.“ Rovněž se zavázal, že bude prosazovat okamžitou mírovou dohodu a přehodnotí sankce vůči jakékoli zemi na základě jejich ekonomického dopadu na Slovensko.
V prezidentských volbách v roce 2024 Peter Pellegrini falešně obvinil bývalého ministra zahraničních věcí
Ivana Korčoka (PS/RE) z toho, že je „prezidentem války,“ který by poslal slovenské muže bojovat na Ukrajinu.
Na rozdíl od Polska, kde se výhody pro uprchlíky staly velkým problémem během kampaně prezidentských voleb v roce 2025, nebo v Česku, kde opoziční lídr
Andrej Babiš prosazoval zrušení dočasné ochrany, slovenští politici se tomuto tématu vyhýbali.
Podle Dubócziho Slovensko zachovává „komunikační dichotomii“ a rozlišuje mezi vojenskou pomocí, kterou vláda odmítá, a humanitární pomocí, kterou nadále podporuje.
„Od té doby, co Fico navštívil Moskvu a od znovuzvolení Donalda Trumpa, se tyto hranice změnily. Slovenští lídři čím dál více věří, že stojí na správné straně historie,“ dodal Dubóczi.
Výzva pro EU: Zabraňte oslabení demokracie na Slovensku, požadují občanské iniciativy
Může EU zasáhnout?
Dubóczi zdůrazňuje, že EU nabízí nástroje, jako je akt o digitálních službách, který slouží k boji proti dezinformacím, včetně ruské propagandy. Iniciativu ale musí převzít národní vlády.
„Od roku 2023, kdy nastoupila Ficova vláda, jsme na úrovni vládní koalice nezaznamenali žádnou ochotu se touto otázkou zabývat. Naopak manipulace a propaganda jí pomohly k moci a zůstávají klíčem k jejímu setrvání,“ uzavřel.
Od roku 2020 do roku 2023 Slovensko zaznamenalo minimální posun v oblasti posilování společenské odolnosti proti dezinformacím.
Zatímco ostatní země EU se snaží zavádět opatření na podporu mediální gramotnosti, ověřování faktů a transparentnosti, Slovensko do značné míry zaostává, o čemž svědčí i špatné výsledky v šetření PISA.
Situaci navíc zhoršila politická polarizace a nedůvěra v tradiční média, což vytvořilo prostředí, kde se dezinformacím dařilo.
Vzhledem k okolnostem se zdá nepravděpodobné, že by se boj Slovenska proti dezinformacím v dohledné době změnil, a téměř jistě ne před příštími parlamentními volbami v roce 2027.
