Česko se prezentuje jako velký podporovatel Ukrajiny. Jak se konkrétně angažuje a co konkrétně již do Kyjeva poslalo? Redakce Euractiv.cz připravila přehled dodané pomoci.
Rozhodnutí ukrajinského parlamentu a Volodymyra Zelenského oslabit nezávislost ukrajinských protikorupčních úřadů vyvolalo protesty Ukrajinců a znepokojilo EU. I když už předložili návrh na nápravu, kauza poškodila důvěru EU.
S blížícími se sněmovními volbami v říjnu 2025 zůstává otázka podpory Ukrajině jedním z hlavních zahraničněpolitických témat. Zatímco vládní strany prosazují pokračující pomoc a podporu integrace do EU, část opozice odmítá dodávky zbraní a upozorňuje na rizika.
V polském veřejném prostoru sílí diskuse o tom, zda by v budoucnu neměli mít Ukrajinci s trvalý pobytem volební právo. V zemi jich žije přes milion.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Nový Eurobarometr se ptal Evropanů, jestli souhlasí s tím, že EU udělila Ukrajině kandidátský status, aby mohla v budoucnu rozšířit její řady. 61 % Čechů s tímto krokem nesouhlasí, což je nejvíce v celé Unii. Co za tím může stát?
Jedním z kandidátů na polského prezidenta je Maciej Maciak – YouTuber známý šířením ruské propagandy a obdivovatel Vladimira Putina.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Z průzkumu veřejného mínění i mediální analýzy vyplynulo, že o téma ruské agrese na Ukrajině a otázek s ní spojených mezi Čechy i tuzemskými médii vzrostl zájem.
Slovensko je jednou z nejzranitelnějších zemí v oblasti dezinformací v EU. Ty teď šíří i slovenská vláda. Experti varují před používáním ruské propagandy jako politického nástroje k získání moci.
Nálety ruské armády téměř vymazaly energetickou infrastrukturu Charkova z mapy. Nemocnice i domácnosti zůstaly bez proudu a tepla, město nyní závisí na dodávkách z jiných částí Ukrajiny. Obnova se stala prioritou Kyjeva i cílem mezinárodní pomoci.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a plánuje letos otevřít další fázi přístupových jednání. Podle odborníků by její vstup mohl nejen posílit postavení střední a východní Evropy, ale také přispět k reformám v rámci samotné EU.
Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině před třemi lety přišly do České republiky statisíce ukrajinských uprchlíků. Pracovní trh se bez nich už neobejde, problém ale zůstává hlavně jazyková bariéra.
Rusko se prvního zločinu agrese proti Ukrajině dopustilo již v roce 2014 okupací Krymu. Po vypuknutí totální ruské invaze v únoru 2022 se však vyvození odpovědnosti vysokých ruských představitelů stalo jednou z hlavních priorit ukrajinské mezinárodní politiky.
Slovenští vládní představitelé hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu jako o odklonu od národních zájmů, názory opozice na toto téma se ale liší. Případnou mírovou misi silně podporují Demokraté, zatímco Progresivní Slovensko myšlenku nevylučuje.
Za loňský rok darovalo Česko Ukrajině víc než 1,5 milionu kusů munice, Češi poslali desítky milionů do sbírek a 147 milionů šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Na podzim však může masivní podpora Ukrajiny oslabit.
Polský prezidentský kandidát Rafal Trzaskowski chce omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky žijící v Polsku. Návrh má sice podporu samotných Poláků, ve vládní koalici ale narazil na kritiku.
