Scale-up. Co to je a proč to Evropa neumí?

Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.Evropa řeší velký problém. Má sice špičkový výzkum, ale nevyužívá jeho komerční potenciál. To znamená, že neumí proměnit slibné výtvory vědců, inovátorů a podnikatelů (start-upy) v celosvětově úspěšné a dobře fungující firmy (scale-upy). Právě ty ale mohou kontinentu výrazně pomoct v jeho honu za globální konkurenceschopností. „Přestože se jedná o malou podskupinu firem, mohou scale-upy přinést do Evropské unie převratné technologie a vytvořit novou generaci technologických šampionů s pozitivním dopadem na zbytek podnikatelského ekosystému EU,“ vysvětluje Evropská investiční banka (EIB). Mnoho inovativních start-upů v Evropě nedoroste do větších podniků, nebo je dokonce pohltí zahraniční konkurence dříve, než dostanou příležitost se naplno rozvinout. V porovnání s USA a Čínou ztrácí EU v objemu investic do rozvoje inovací a také v počtu „jednorožců“ („unicorns“), tedy soukromých firem s hodnotou nad 1 miliardu amerických dolarů. „Evropská unie zaostává v počtu rychle rostoucích firem založených na inovacích. Na začátku roku 2023 bylo v EU evidováno jen 249 jednorožců, zatímco v USA to bylo 1 444 a v Číně 330. Tento ,scale-up gap‘, tedy mezera ve scale-up fázi, ukazuje na problém EU převést vědecké nápady do velkých podniků. Evropa tedy sice umí generovat inovace, ale méně úspěšně je škáluje a komercializuje,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Zároveň platí, že nenaplněný evropský potenciál nakonec využívá někdo jiný. Americké firmy podle Navrátila mnohem častěji než evropské zužitkují špičkový evropský výzkum komerčně. Kolem 75 % později rozvinutých evropských high-tech start-upů nakonec koupí neevropské firmy.Analýza EIB z loňského roku nabízí řadu dalších ne zrovna lichotivých statistik. Jedna z nich ukazuje, že 10 let staré evropské scale-upy dokáží přilákat o 50 % méně kapitálu než jejich „kolegové“ se sídlem v americkém San Franciscu. A platí to nehledě na sektor nebo rok založení firmy.Evropský problém leží v tom, že má k dispozici mnohem nižší objem tzv. rizikového (venture) kapitálu. V letech 2018–2023 získaly evropské podniky v oblasti umělé inteligence investice okolo 32,5 miliardy euro, zatímco americké přes 120 miliard.​ „Evropským inovátorům tak často chybí finanční palivo pro rychlou expanzi, což je nutí hledat zdroje jinde. V minulosti to vedlo i k ,útěku mozků‘ a přesunům start-upů do USA kvůli financování – z 147 evropských jednorožců posledního desetiletí jich 40 přesunulo centrálu do zahraničí, většinu do USA, právě kvůli lepšímu přístupu ke kapitálu,“ popsal Navrátil. Mezi takové firmy patří i původně švédská platforma na streamování hudby Spotify.

Co za tím stojí?

Ukázat prstem na hlavní příčiny dnešní situace není tak složité – podnikatelské prostředí v Evropě zkrátka není pro firmy tak atraktivní a přívětivé jako jinde. Některé z problémů patří mezi „tradiční symptomy“ EU. Například nadměrná regulace a byrokracie, která může inovace brzdit. Firmy totiž čelí přísným normám v oblasti zaměstnávání, financí nebo ochrany dat. Musí se také vypořádat s dlouhými povolovacími procesy. Insolvenční a daňové zákony je zároveň nemotivují k riziku, na rozdíl od těch amerických, které jsou vůči neúspěchu shovívavější. Další zásadní problém souvisí s tím, že EU nefunguje jako federace, a trh je proto roztříštěný. „Na rozdíl od jednotného amerického či čínského trhu je Evropa rozdělena do 27 trhů s odlišnými jazyky, předpisy a kulturami. I přes existenci jednotného trhu EU přetrvávají právní a administrativní rozdíly mezi státy, které ztěžují rychlou expanzi podniků do celé Evropy​,“ připomněl David Navrátil. Pro start-up je tak podle něj náročné škálovat napříč Evropou – musí se totiž vypořádat s různými daňovými systémy, pracovními zákony, certifikacemi i spotřebitelskými preferencemi jednotlivých zemí. „Tento nedostatek tak omezuje velikost dostupného ,domácího‘ publika a start-up raději míří do USA nebo Asie, kde hned osloví stamiliony jednotných zákazníků​,“ dodal ekonom.

Podcast | Ekonom Navrátil: Doufám, že Draghiho zpráva vzbudí u politiků obavy a začnou jednat

Třetí velkou překážkou jsou peníze, přesněji horší přístup ke kapitálu, především tomu rizikovému. Firmám tak chybí prostředky hlavně ve fázi, kdy chtějí rozjet globální expanzi a potřebují stamiliony z různých zdrojů. Například evropské penzijní fondy nebo pojišťovny dávají do venture kapitálu mnohem menší zlomek svých aktiv než ty americké. „To výrazně omezuje množství domácího evropského kapitálu pro scale-upy. Výsledkem je, že nejambicióznější start-upy často odcházejí tam, kde kapitál je – buď přesouvají sídlo do USA či Británie, nebo se nechají koupit americkou či asijskou firmou​,“ vysvětlil Navrátil. Všechny zmíněné překážky souvisejí s evropskou mentalitou. Evropská podnikatelská kultura bývá podle Navrátila opatrnější než americká, tradiční společenské hodnoty totiž kladou větší důraz na stabilitu a méně tolerují neúspěch. Naopak v USA se neúspěch bere spíše jako cenná zkušenost než jako ostuda.

Dělá s tím Evropa něco?

Změnit mentalitu nejde přes noc, na některých úpravách evropského prostředí se ale už pracuje. V prvé řadě jde o harmonizaci pravidel pro podnikání. Mluví se například o zavedení tzv. 28. režimu, tedy jednotného evropského rámce pro korporátní právo, daně a zaměstnávání, který by platil paralelně vedle národních legislativ. Bylo by tak třeba možné založit firmu online v angličtině a podnikat v celé EU jako na jednom velkém trhu. „Evropská komise již dříve spustila iniciativy pro Digitální jednotný trh a Start-up & Scale-up Initiative (2016) k odbourání bariér, nově na to navazuje myšlenka EU Inc (pan-evropské akciovky) a lepší koordinace členských států. Pokud se podaří sjednotit klíčové regulatorní oblasti, evropské firmy mohou těžit z kontinentálního měřítka bez dosavadní administrativní zátěže,“ nastínil David Navrátil. Zároveň se pracuje na lepším přístupu k financování. Rozvíjející se Unie kapitálových trhů postupně prohlubuje a sjednocuje evropské finanční trhy, což by mělo vést k tomu, že se k firmám dostanou peníze od mnohem širší škály (hlavně soukromých) investorů. Evropská komise teď tuto iniciativu rozšířila a nazvala ji Unie úspor a investic. „Evropané v celosvětovém měřítku hodně spoří, ale mnoho jejich úspor leží na vkladových účtech s nízkým výnosem. Přitom má Evropa problém uspokojit své investiční potřeby. Díky Unii úspor a investic můžeme vytvořit cyklus přínosný pro občany i podniky, který pomůže Evropanům získat lepší výnos z jejich těžce vydělaných úspor a zároveň přinese do ekonomiky značné investice,“ prohlásila Maria Luís Albuquerque, eurokomisařka zodpovědná za tento projekt.

Evropané umí investovat jen „doma“. To už ale nestačí

A změny přicházejí také u rizikového kapitálu. EU podle Davida Navrátila zvažuje zmírnění pravidel tím směrem, aby penzijní fondy a pojišťovny mohly více investovat do inovativních firem​. První výsledky už jsou prý vidět – některé evropské penzijní fondy začaly zakládat fondy rizikového kapitálu a podíl Evropy na globálních venture capital investicích stoupl z 5 % před 10 lety na aktuálních asi 18 %. „K posílení pozdní fáze financování vznikl European Tech Champions Initiative (ETCI) – společný fond EU a členských států, který investuje do velkých evropských scale-upů, aby nemusely shánět peníze v zámoří. Během prvního roku fungování (2023) již ETCI uzavřel dohody o financování v hodnotě 2 miliard euro, čímž s pákovým efektem mobilizuje kolem 10 miliard euro pro technologické scale-upy​,“ popsal pozitivní trend ekonom. Analýza EIB ukazuje ještě na některé další oblasti, kde je potřeba zabrat, aby se podařilo vybudovat více scale-upů. Ekonomiky se rychle mění, a kvůli tomu se rozevírají nůžky mezi poptávkou zaměstnavatelů a současnou kvalifikací pracovníků. EU by se proto měla více zaměřit na vzdělávání a rekvalifikace, což jí pomůže udržet domácí talenty a ještě přilákat ty zahraniční. „Evropská komise například předpokládá, že v roce 2030 bude chybět 180 000 kvalifikovaných pracovníků v oblasti výroby vodíku a 66 000 v oblasti výroby solární fotovoltaické energie. Celosvětová konkurence o talenty tento problém ještě zhoršuje. Investice do oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zdravotnictví a energeticky účinného a dostupného bydlení zvyšují produktivitu a podporují odolnost ekonomiky a udržitelný růst,“ argumentuje EIB. Pomoct ambiciózním inovátorům nakonec mohou i příběhy a strategie evropských scale-upů, které vyrostly navzdory nepřívětivým podmínkám. Patří mezi ně třeba doručovací platforma s původem ve španělské Barceloně nazvaná Glovo, která rychle expandovala do více než 1500 měst po celém světě a navázala strategická partnerství s giganty jako McDonald’s a Carrefour.