Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas představila ve středu společně s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie na posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
„Evropská rada vyzývá k urychlení práce ve všech oblastech, aby se v příštích pěti letech rozhodně navýšila obranná připravenost Evropy,“ stojí v závěrech z dnešního jednání, které podle informací ČTK nyní odsouhlasilo všech 27 členských států. Na veškerých předložených návrzích by podle šéfů států a vlád zemi EU měli urychleně pracovat Rada EU, která zastupuje členské státy, i členové Evropského parlamentu, aby byly co nejdříve schváleny. Posunout by se měly rovněž i debaty o možném financování obrany a nejrůznějších obranných projektů.
Evropská komise již dříve uvedla, že chce prostřednictvím plánu na vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
„Evropská rada v této souvislosti připomíná, že silnější a schopnější Evropská unie v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje pozitivně ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které zůstává pro ty státy, které jsou jeho členy, základem jejich kolektivní obrany,“ dodává text. Celkem 23 z 27 členských států EU je současně členy Severoatlantické aliance.
Lídři EU se již na mimořádném summitu na začátku března shodli, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Uvítali tehdy rovněž návrh Komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.
V souvislosti s navýšením investic do obrany měl na summitu EU vystoupit i český premiér Petr Fiala. Podle serveru Euractiv plánoval před svými kolegy zmínit české obavy z předpisů EU, které brání výrobě zbraní. Seznam problematických norem, které blokují investice a expanzi, sestavila česká vláda společně se zástupci obranného průmyslu. Seznam zahrnuje například environmentální pravidla, vývozní tranzitní licence a omezení financování. Mezi nejpalčivější problémy patří nařízení REACH, které přísně kontroluje používání chemických látek v průmyslových procesech, napsal Euractiv.
The Capitals: Fiala ukáže na unijní předpisy, které zpomalují obranný průmysl
Dalším velkým problémem je podle Česka politika EU v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, zejména takzvaný ESG reporting. Jde o součást směrnice o podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků.
Eurokomisař pro obranu Kubilius již ve středu při představování Bílé knihy zmínil, že aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit návrh, který se tím bude zabývat. „Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí,“ dodal eurokomisař.