EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně, aby splnila svůj cíl být do roku 2030 připravena na obranu proti Rusku. Vyplývá to ze zprávy o obranné připravenosti od Evropské obranné agentury.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek.
Polská vláda chce v příštím roce vydávat na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany Evropské unie ve Varšavě.
Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda.
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030.
Evropa by si měla přiznat nejen vážnost a negativní směřování dnešní geopolitické situace, ale také fakt, že je součástí hybridní války. Před sebou má podle odborníků a politiků dlouhý seznam úkolů.
Hned první den svého pětiletého funkčního období ukázala nová Evropská komise, kde leží její priority. Místopředsedkyně nového kabinetu a zároveň šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas společně s dalšími politiky zamířila na návštěvu Kyjeva.
