Jací my Romové nejsme
Osmý duben je Mezinárodním dnem Romů. V posledních dvaceti letech jsem si vyslechl spoustu názorů na Romy. Zde jsou mé odpovědi na nejlepší z nich.
Osmý duben je Mezinárodním dnem Romů. V posledních dvaceti letech jsem si vyslechl spoustu názorů na Romy. Zde jsou mé odpovědi na nejlepší z nich.
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Evropě chybí technicky zdatní lidé. Uvědomují si to jak evropské instituce, tak i čeští podnikatelé, kteří znovu začínají podporovat vzdělávání.
Nový program Erasmus Pro umožní studentům učilišť získat cenné zkušenosti v zahraničí. Odborné školy tak mohou přilákat více zájemců o studium.
České organizace a instituce se téměř vůbec nezapojují do mezinárodních projektů. Volební období je totiž často kratší než trvání projektu a výsledky se dostaví až po volbách. Dotace přitom bývají velice štědré, říká ředitel Evropské rozvojové agentury Martin Synkule. Podle něj se lidé na evropské fondy dívají skrze prsty hlavně kvůli českým médiím.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Názor je reakcí na nedávno zveřejněný článek „Komise chce povinné minimální mzdy, sociální nerovnost v EU je prý…
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.
Evropský pilíř sociálních práv má zlepšit pracovní podmínky, přizpůsobit legislativu současným trendům a podpořit základní sociální jistoty v oblasti bydlení, zaměstnání, zdraví i vzdělávání.
Unie chce posilovat sociální dimenzi evropské integrace. V nadcházejícím roce se zaměří na zaměstnanost mladých a lepší koordinaci sociálních systémů. Čekejme také pokračování debaty o pracovní mobilitě.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v Unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je však pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde dosahuje i dvouciferných hodnot.
Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských…
Nejen maturitní zkouška nebo vysokoškolský diplom. České firmy začínají u uchazečů o zaměstnání pozvolna oceňovat také dovednosti, které je škola nenaučí.
Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.
Dneškem končí Evropský týden odborných dovedností. Stovka akcí po celé Evropě měla jasný cíl – upozornit, že Evropanům chybí základní schopnosti a technické vzdělání. Do projektu se zapojila i Česká republika.
Po tzv. červencovém puči v Turecku a následných čistkách oslovila řada tureckých akademiků české univerzity se žádostí o pomoc. Jako první zareagovala Univerzita Palackého v Olomouci, kde již někteří z pronásledovaných začali působit.