Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil dnes Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností, odborné vzdělávání a prohlubování dovedností by se tak mělo stát centrem pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
Evropská populace stárne a pracujících lidí prudce ubývá. Podle dat Evropské unie se v letech 2015 až 2020 počet lidí v produktivním věku propadl o 3,5 milionu osob. Čerstvé predikce z pera Evropské komise jsou ještě děsivější.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta.
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
Přechod na zelenou ekonomiku se v Česku přímo týká bezmála 25 tisíc a nepřímo odhadem 100 tisíc lidí. Právě kvůli nim potřebují uhelné regiony systematické změny. Fond spravedlivé transformace zapadá do širší škály aktivit, které nyní v krajích probíhají.
V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?
V sídle Evropského parlamentu se v září sešlo 200 občanů EU vybraných podle národnosti, věku, pohlaví či socioekonomického zázemí, aby diskutovali, jak si představují budoucnost Evropské unie. Jak první „občanskou agoru“ hodnotí český zástupce?
Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
Koronavirová krize je příležitostí dostat českou ekonomiku na vyšší úroveň, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Inga Petryčka (KDU-ČSL).
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
Když se peníze z Evropské unie využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty, říká v rozhovoru Zdeňka Blišťanová, starostka města Jeseník.
Česko trápí nedostatek řemeslníků. Jak ale mladé lidi nalákat do dílen? Právě na to se zaměřil projekt čtyř vsetínských základních škol.
České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.
Ze starých školních půd vznikají učebny biologie nebo informatiky. Jaký podíl na tom mají evropské fondy?
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
