Podle vlády je 55% snížení emisí do roku 2030 pro ČR nereálné. Nová studie tvrdí opak
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
Do Česka putují každoročně miliardy korun z evropských fondů, které mají pomoci místním regionům řešit strukturální problémy. Redakce EURACTIV.cz se v rámci projektu Proměny českých regionů vydává do českých krajů, kde s regionálními aktéry diskutuje o tom, zda dotace plní svůj účel a v čem regionům pomáhají.
Na odborné stáže středoškoláků s programem Erasmus+ vyjížděli do zahraničí v uplynulých letech zejména žáci či absolventi technických oborů, výroby a stavebnictví. Nejméně se zapojovali studenti přírodních či společenských věd.
Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.
Porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nezpůsobilé projekty nebo chybějící podkladové dokumenty. Právě na takové problémy naráželi evropští auditoři při kontrole výdajů evropského rozpočtu za rok 2019.
Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?
Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.
Celoevropský průzkum zaměřený na kvalitu života v evropských městech ukazuje, jak jsou jejich obyvatelé spokojení s veřejnou dopravou, dostupností zaměstnání nebo celkovou bezpečností. Svými výsledky zaujme i Ostrava.
Podle ekonomické prognózy Evropské komise bude oživení ekonomiky po dopadech pandemie proti dosavadním odhadům pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta. Optimističtější je Komise v podzimních odhadech letošního hospodářského propadu.
Český energetický průmysl možná čekají těžké časy. K dopadům koronavirové krize se přidává další zvyšování klimatických ambicí. Velmi bude záležet na tom, jak intenzivně česká vláda energetickou transformaci podpoří, a jak moc k tomu využije evropské zdroje.
Od pondělí bude na takzvaném cestovatelském semaforu, který bude nově sladěn v rámci Evropské unie, většina evropských zemí označená červeně. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR nejvíce znevýhodněno mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili dnes zástupci těchto organizací na tiskové konferenci.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Kraje, města a obce jsou pomyslnou spojkou mezi vládou a občany a musí řešit lokální specifika pandemie, která bude mít ekonomické dopady i na jejich rozpočty.
Pravidla pro vycestování lidí z Česka i pro příjezdy cizinců do republiky s ohledem na epidemii covidu-19 se budou nově řídit tzv. mezinárodním semaforem jednotným pro celou Evropskou unii.
Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.
Program Agricovid, ve kterém stát přerozdělí až tři miliardy korun potravinářům a zemědělcům postiženým koronavirem, musí ještě schválit Evropská komise.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů.