Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová.
Unijní exekutiva zítra schválí šestou dohodu na nákup 160 milionů dávek vakcíny proti covid-19 od americké firmy Moderna, jejíž očkovací látka dosahuje 94,5procentní účinnosti.
Evropská komise s konečnou platností neproplatí evropskou dotaci 100 milionů korun, kterou Česko již dalo na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. Projekt není podle Bruselu dostatečně inovativní. Česká strana bližší informace k případu nemá.
Kvalita ovzduší v zemích EU se v posledním desetiletí zlepšila, jeho znečištění však stále způsobuje statisíce předčasných úmrtí ročně, vyplývá ze zprávy EEA. Česko překračuje povolené limity.
Mnohé státy EU mají na národní úrovni jednodušší systém čerpání evropských dotací. Myslím, že na české straně je prostor ke zlepšení, říká v rozhovoru pro Deník místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropané si přejí, aby jejich regionální a lokální lídři měli v EU silnější hlas. Zástupci českých regionů v Bruselu mají řadu nápadů, jak toho docílit. Většina z nich nicméně závisí na dostatku peněz.
Evropa si stanovila ambiciózní klimatické cíle. Pokud chce dosáhnout zelené transformace a vyřešit všechny související výzvy, včetně sociálních dopadů, potřebuje k tomu dostatečné financování. A my peníze máme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz viceprezidentka Evropské investiční banky Lilyana Pavlová.
Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.
Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné.
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.
Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle, píše v komentáři Michaela Šojdrová.
Zástupci České republiky, Polska a Evropské komise dnes poprvé společně jednali o sporu kolem polských plánů prodloužit a rozšířit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic.
České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.
Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.
Sněmovna kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové zatím nebude schvalovat zákon o evidenci skutečných majitelů, který by podle části opozice mohl ve vládní verzi nahrávat premiéru Andreji Babišovi.
Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
