Český premiér Andrej Babiš podporuje nápad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby v zemích EU byli napříště ve veřejných zakázkách upřednostňováni evropští výrobci.
Ve čtvrtek 12. února čeká lídry EU mimořádný summit na belgickém zámku. Věc k řešení? Evropská konkurenceschpnost. Jak na tom po prvotních snahách EU o její posílení je? A co má summit přinést? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
V Bruselu se pracuje na podobě nové společné zemědělské politiky EU. Návrh Evropské komise obsahuje řadu novinek a vyvolal rozmanité reakce. V Česku panuje shoda, že je potřeba zajistit dostatečný rozpočet a snížit byrokracii.
Světová poptávka po čistých technologiích roste a Češi jsou v některých průmyslových segmentech špička, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Jan Indráček z Druhé ekonomické transformace. Národní plán obnovy podle něj pomohl vytvořit tlak na reformy, které Česko posunou.
Evropské firmy ztrácejí dech. Dusí je nekonečné papírování, drahé energie a kritický nedostatek kapitálu. Řešením má být revoluční „28. režim“ pro podnikání a odvaha nebát se chránit vlastní trh. Česko v tom může hrát klíčovou roli.
Česko bude v Evropské unii hledat podporu pro zásadní změny současného systému emisních povolenek. Jedním z hlavních cílů bude zastropování ceny současných emisních povolenek na maximální výši 30 euro za tunu oxidu uhličitého.
Nikola Bartůšek opustila frakci Patriotů pro Evropu (PfE), nově bude působit jako nezařazená europoslankyně. Ve frakci zasedala spolu s europoslanci ANO a dalším zástupcem hnutí Přísaha Antonínem Staňkem.
Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur.
Česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) navrhne v Evropském parlamentu několik legislativních úprav systému emisních povolenek ETS 2. Hlavní návrh má členským státům umožnit vyjmout ze systému domácnosti.
Světový řád se mění a Evropská unie si v něm hledá své nové místo. Do evropských diskusí vstupuje i Česko, k efektivnímu prosazování svých pozic ale potřebuje mít jasno v tom, jaké jsou jeho priority v klíčových oblastech.
Evropská unie zaostává v bezpečnosti i ekonomické výkonnosti za svými globálními konkurenty a je potřeba to urychleně řešit. Na této „anamnéze“ se shodnou čeští politici napříč spektrem. Nesouhlasí ale v tom, jakou „medicínu“ podat.
Na neformálním zasedání Rady EU pro životní prostředí 5. a 6. února zastoupí Česko jak vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (čestný prezident Motoristů), tak náměstek ministra Vladislav Smrž (ANO). Jednání se koná v Nikósii na Kypru, který nyní Radě EU předsedá. Tématem jednání bude odolnost vůči změnám klimatu.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu. Podle europoslanců by si ale EU měla lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů – neskončí bez práce.
Předseda vlády Andrej Babiš se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela na dnešní konferenci České priority v evropské politice poděkoval české společnosti za solidaritu s Ukrajinou – navzdory tomu, že vláda v této otázce mnohdy váhá.
Asistenční mise EUMAM Ukraine, která nese výraznou českou stopu, už pomohla vycvičit více než 85 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Do budoucna by se mohla rozšířit přímo na území napadeného státu.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo.
Jak se mění česká klimatická politika po nástupu nové vlády? A co čekat do budoucna? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá zakladatel a vedoucí Klima týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.
