EU se podle šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera nenachází ve špičkové formě a následujících 12 měsíců bude pro ni zásadních. V nich se totiž rozhodně, jakou podobu nabere další integrace. Juncker to uvedl v dnešním projevu o stavu Unie, který přednesl v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Jak ovlivní případný brexit energetiku Spojeného království? Bude potřeba prodlužovat životnost uhelných elektráren, aby byla zachována energetická bezpečnost? Podle některých analytiků se to může stát.
Guy Verhofstadt se stal vyjednavačem Parlamentu pro brexit, což slibuje vzrušené debaty. Vzrušení vyvolal také návrh pravidel k ukončení roamingu v EU, který musela Komise stáhnout.
Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.
Po negativním výsledku britského referenda, ve kterém se tamní obyvatelé rozhodli pro vystoupení z evropského integračního projektu, si lídři evropských států lámou hlavu, jak jejich občanům lépe zprostředkovat výhody členství v EU. To je téma také pro vládu Slovenska, které je do konce roku předsednickou zemí v Radě EU.
Jednání o budoucí podobě EU a zemětřesení v Itálii, i to přinesl minulý týden v EU.
Po čtyřech letech Českou republiku navštíví německá kancléřka Angela Merkelová. Praha však není jediné evropské město, do kterého nejvyšší německá představitelka tento týden přijede. Během šesti dnů ji přivítají příznivci i odpůrci v šesti městech a podá si při tom ruku s 15 evropskými premiéry a prezidenty.
Dnes tomu jsou dva měsíce, co si občané Velké Británie odhlasovali odchod z Evropské unie. Lídři ostatních členských zemí proto nyní rozbíhají kola jednání o nových impulzech pro evropský integrační projekt.
Britský eurokomisař Julian King bude mít na starosti bezpečnosti unii, do které spadá například boj s terorismem, radikalizací nebo kybernetickým zločinem. Bývalý diplomat nahradí Jonathana Hilla, který na funkci eurokomisaře rezignoval v reakci na výsledky referenda o brexitu. Hill měl v Evropské komisi na starosti finanční stabilitu, služby a kapitálovou unii.
Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
Ekonomické dopady červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Unie, jsou zatím mírné. Stabilitu však může narušit řada událostí, které Evropu v blízké době čekají. Kromě jednání o brexitu to jsou například volby v Německu a Francii nebo další vývoj v Itálii.
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
S blížícím se datem předčasných voleb do tureckého parlamentu roste aktivita všech zúčastněných stran. Včerejší začátek volební kampaně je jen symbolickým posvěcením stavu, který trvá od neúspěšného pokusu vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) zvolit prezidenta ze svých řad z konce dubna.
„Německo končí v čele Evropy plné sebevědomí, Češi se pro své předsednictví mohou poučit,“ říká Silvie Blechová v Respektu u příležitosti končícího německého předsednictví.
Analýza se zabývá formování českého postoje k evropské ústavní smlouvě, který budou muset začátkem dubna předložit německému předsednictví.
Analýza se soustředí na otázku přistoupení Bulharska a Rumunska. Skutečně je tolik důležité, zda se stanou obě země členy EU v roce 2007 nebo až napřesrok?
