Evropské země se shodly, že EU musí více spolupracovat při zajišťování bezpečnosti, a to i mimo své hranice. Ministři debatovali mimo jiné o tom, zda se mohou nadále spoléhat na bezpečnostní záruky ze strany USA.
Směrnici EU o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků schválila česká vláda s pětiměsíčním zpožděním. Evropská komise mezitím navrhla další změny.
Pokud by Čína v příštím měsíci opravdu získala status tržní ekonomiky, některé země EU jsou rozhodnuty uvalit na levný čínský dovoz ochranářská opatření. Mělo by se jednat zejména o možnost výrazně zvýšit dovozní cla. Shoda na tomto postoji ale v EU stále nepanuje. A čas se krátí.
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
Velká Británie se musí s EU dohodnout na nových obchodních vztazích. Britové chtějí omezit příliv pracovní síly z EU, což by je ale mohlo připravit o přístup k evropskému volnému trhu.
V návaznosti na výsledek prezidentských voleb v USA žádají představitelé EU co nejdříve uskutečnění americko-unijního summitu. Na něm by se mělo diskutovat o podobě vzájemných vztahů v dalších čtyřech letech. Zdůrazňují také, že euroatlantické vazby stojí na společných hodnotách svobody a tržní ekonomiky.
Kvalitní internetové připojení je pro naše životy čím dál důležitější. Cílem Komise je proto do roku 2025 rozšířit vysokorychlostní internet do každého města a vesnice v celé Unii. Součástí plánů je i rozšíření technologie 5G a dostupnost bezplatného internetového připojení na veřejných místech včetně škol, nemocnic, náměstí nebo parků.
Rozhodnutí soudu ohrozilo proces vystoupení Británie z EU a brexit se stal znovu žhavým tématem v EU. Brexitu ale konkurovala aféra eurokomisaře Oettingera, který se dopustil urážky čínské delegace.
Evropská komise nechala zpracovat průzkum, ze kterého vyplývá, že velká část unijních občanů nezná svá spotřebitelská práva. Jejich znalost a zejména pak harmonizace těchto práv napříč celou EU jsou přitom hlavními kroky pro další rozvoj přeshraničního online obchodování.
Hlavním tématem v uplynulém týdnu byly především problémy se schválením obchodní dohody s Kanadou, které vyvolal belgický regionální parlament. V pozadí však nezůstala ani stále probíhající migrační krize či evropská vesmírná strategie.
Ačkoliv výkonnost české ekonomiky v dobrém slova smyslu v posledních dvou letech vyčnívá výrazně nad evropským průměrem, a vzbuzuje tak důvod ke střízlivému optimismu a pozitivním očekáváním, aktuální evropské i globální ekonomické perspektivy zdaleka tak nadějně nevypadají.
Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Daniela Drtinová začínala svou kariéru jako parlamentní zpravodajka. Celých 21 let působila v České televizi, kde ji diváci mohli vidět v pořadech Interview ČT24, Události, komentáře a od srpna 2013 také ve vlastním pořadu Interview Daniely Drtinové. Od roku 2014 Daniela Drtinová působí jako moderátorka v projektu DVTv, který spolu s Martinem Veselovským a editory Janem Rozkošným a Janem Ouředníkem založila.
Jakým způsobem může Evropská unie co nejlépe zvládnout příliv uprchlíků? A jaké prostředky by k tomu měla využít?
Libor Studený ve svém policy paperu vysvětluje možnost využití Evropské azylové agentury pro co nejlepší řešení uprchlické krize.
Jak by měla vypadat evropská azylová a zahraniční politika? Měl by se současný přístup částečně upravit nebo je potřeba nastavit zcela nový? Zuzana Števulová a Martin Rozumek přináší společný náhled na aktuální problematiku migrace.
Jak by měla být nastavena pravidla pro přijímaní uprchlíků v Evropské unii? A jak by měla být situace organizována?
Markéta Blažejovská a Radko Hokovský přináší svůj pohled na reformu imigrační politiky EU v podobě osmi pilířů.
