Evropská komise nedávno rozhodla o rozšíření Junckerova balíčku. Místo plánovaných 315 miliard eur má vygenerovat investice ve výši půl bilionu. K rozhodnutí pomohla nezávislá studie, která se na dosavadní fungování Evropského fondu pro strategické investice zaměřila. Nicméně v posledních měsících na adresu investičního balíčku zaznívá i silná kritika.
Slovensko přišlo s novým plánem pro řešení migrační krize. Členské státy EU však volají po jiné alternativě. Návrh nepodporuje ani Malta, která od Nového roku přebírá předsednictví v Radě EU.
Členské státy sjednotí zákony pro boj s terorismem. Při včerejším jednání se na tom shodli zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise. Nová směrnice cílí zejména proti zahraničním bojovníkům.
Unijní ekonomika je na tom v současnosti dobře, například růst HDP je vyšší než před hospodářskou krizí. A právě proto je v rámci eurozóny podle Komise ten nejlepší čas klást důraz na expanzivní fiskální politiku, posilování jednotné rozpočtové politiky a na růst investic včetně těch přeshraničních.
Rozvoj digitální agendy včetně sdílené ekonomiky je pro EU stěžejní, proto si v této oblasti nesmíme nechat ujet vlak. V opačném případě se nám konkurence z Ameriky, z Číny nebo z Indie výrazně vzdálí. Pokud jde o samotnou Českou republiku, například s digitalizací státní správy je na tom hůře už jen Rumunsko. V rozhovoru pro EurActiv.cz to uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová.
Evropské země se shodly, že EU musí více spolupracovat při zajišťování bezpečnosti, a to i mimo své hranice. Ministři debatovali mimo jiné o tom, zda se mohou nadále spoléhat na bezpečnostní záruky ze strany USA.
Směrnici EU o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků schválila česká vláda s pětiměsíčním zpožděním. Evropská komise mezitím navrhla další změny.
Pokud by Čína v příštím měsíci opravdu získala status tržní ekonomiky, některé země EU jsou rozhodnuty uvalit na levný čínský dovoz ochranářská opatření. Mělo by se jednat zejména o možnost výrazně zvýšit dovozní cla. Shoda na tomto postoji ale v EU stále nepanuje. A čas se krátí.
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
Velká Británie se musí s EU dohodnout na nových obchodních vztazích. Britové chtějí omezit příliv pracovní síly z EU, což by je ale mohlo připravit o přístup k evropskému volnému trhu.
V návaznosti na výsledek prezidentských voleb v USA žádají představitelé EU co nejdříve uskutečnění americko-unijního summitu. Na něm by se mělo diskutovat o podobě vzájemných vztahů v dalších čtyřech letech. Zdůrazňují také, že euroatlantické vazby stojí na společných hodnotách svobody a tržní ekonomiky.
Kvalitní internetové připojení je pro naše životy čím dál důležitější. Cílem Komise je proto do roku 2025 rozšířit vysokorychlostní internet do každého města a vesnice v celé Unii. Součástí plánů je i rozšíření technologie 5G a dostupnost bezplatného internetového připojení na veřejných místech včetně škol, nemocnic, náměstí nebo parků.
Rozhodnutí soudu ohrozilo proces vystoupení Británie z EU a brexit se stal znovu žhavým tématem v EU. Brexitu ale konkurovala aféra eurokomisaře Oettingera, který se dopustil urážky čínské delegace.
Evropská komise nechala zpracovat průzkum, ze kterého vyplývá, že velká část unijních občanů nezná svá spotřebitelská práva. Jejich znalost a zejména pak harmonizace těchto práv napříč celou EU jsou přitom hlavními kroky pro další rozvoj přeshraničního online obchodování.
Hlavním tématem v uplynulém týdnu byly především problémy se schválením obchodní dohody s Kanadou, které vyvolal belgický regionální parlament. V pozadí však nezůstala ani stále probíhající migrační krize či evropská vesmírná strategie.
Ačkoliv výkonnost české ekonomiky v dobrém slova smyslu v posledních dvou letech vyčnívá výrazně nad evropským průměrem, a vzbuzuje tak důvod ke střízlivému optimismu a pozitivním očekáváním, aktuální evropské i globální ekonomické perspektivy zdaleka tak nadějně nevypadají.
Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
