Migrace bude jedním z hlavních témat summitu EU, který se bude konat 28. – 29. června 2018 v Bruselu. Diskuse se bude týkat nového opatření pro boj s migrací, další pomoci libyjské pobřežní stráži nebo kroků proti přesunům migrantů mezi členskými státy EU.
Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
Čína a Spojené státy v posledních měsících překreslují mapu světového obchodu. Na jedné straně vidíme snahy o vývoz levného zboží, na druhé naopak snahy o protekcionismus. Členské státy si tak musejí ujasnit, jakým směrem se ve společné obchodní politice vydat.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Nový cíl EU – do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Čeští ekologové výsledek vítají, ČR se ale podle některých mohla zapojit do konečné dohody víc. České ekonomice to přesto může přinést 1,5 % HDP ročně.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Britové nesetrvají po svém odchodu z EU v jednotném trhu ani v Evropském hospodářském prostoru, jak žádali labouristé či horní sněmovna parlamentu. Jejich požadavky nebyly dolní sněmovnou vyslyšeny.
Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.
Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, prohlásil dnes nizozemský premiér na půdě Evropského parlamentu. Zároveň vyzval EU k větší jednotě,
Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.
Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.
Rakousko se v přípravách na své předsednictví zaměřuje na posílení vnějších hranic, oživení evropského hospodářství a spolupráci s Balkánem. Podle Komise na to bude nový evropský rozpočet připraven. Rakousko také v září chystá summit k azylové politice.
Rakousko bude od 1. července půl roku předsedat Radě EU. Jeho kancléř si myslí, že by se měla zefektivnit unijní práce a tím také ušetřit náklady. Pomohlo by podle něj méně členů Komise nebo zrušení sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Navržená unijní pravidla, která včera podpořil Evropský parlament, posílí dohled nad investicemi ze zahraničí. Rozhodování o jejich bezpečnosti ale má zůstat v rukou členských států.
