Rakousko se v přípravách na své předsednictví zaměřuje na posílení vnějších hranic, oživení evropského hospodářství a spolupráci s Balkánem. Podle Komise na to bude nový evropský rozpočet připraven. Rakousko také v září chystá summit k azylové politice.
Rakousko bude od 1. července půl roku předsedat Radě EU. Jeho kancléř si myslí, že by se měla zefektivnit unijní práce a tím také ušetřit náklady. Pomohlo by podle něj méně členů Komise nebo zrušení sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Navržená unijní pravidla, která včera podpořil Evropský parlament, posílí dohled nad investicemi ze zahraničí. Rozhodování o jejich bezpečnosti ale má zůstat v rukou členských států.
Pokud chce být V4 v příštích desetiletích konkurenceschopná, měla by se více zaměřit na probíhající digitální revoluci a zavádění moderních technologií. Levná pracovní síla totiž v budoucnu už nebude lákadlem pro zahraniční investory.
Jedna z nejchudších zemí EU by mohla poměrně rychle splnit podmínky pro vstup do eurozóny. Ostatní země platící společnou měnou se toho ale obávají kvůli korupci, která v Bulharsku panuje. Přijetí eura by také mohlo negativně ovlivnit stabilitu bulharských bank.
Nové obchodní dohody EU se díky dnešnímu souhlasu členských států začnou brzy vyjednávat s Austrálií a Novým Zélandem. Budoucí spolupráce se má zaměřit na bezcelní obchod, služby nebo veřejné zakázky.
Do brexitu zbývá deset měsíců. Brusel a Londýn už vyřešily některé z potíží. Mimo jiné přistoupily na přechodné období, během kterého bude Británie nadále členem jednotného trhu a celní unie. Kde jinde panuje shoda a kde se vyjednávací týmy míjejí?
Na konci května zřejmě definitivně skončí Unii dočasná výjimka z cel na dovoz oceli a hliníku do USA, myslí si komisařka Malmströmová. EU je proto připravena zahájit jednání o vzájemné liberalizaci v několika oblastech.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Spotřebitelské organizace by mohly místo advokátů pomáhat při vymáhání odškodnění za nekalé obchodní praktiky. Některým z nich se to ale nelíbí.
Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.
Koncem příštího týdne se očekává další „bitva“ členských států o přerozdělování uprchlíků. Na kompromisu by se měly dohodnout do konce června.
