Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Americký prezident Donald Trump urgoval evropské spojence, aby zvýšili své vojenské výlohy a přestali záviset na americké pomoci. Evropa se ale bude dále držet rozpočtových závazků odsouhlasených na velšském summitu před čtyřmi lety.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Na sto stránkách dnes vláda premiérky Mayové nastínila, jak si představuje vztahy s EU po brexitu. Předpokládá zachování volného pohybu zboží, pohyb služeb má být „flexibilní“. Kritici se domnívají, že neodráží výsledky referenda z roku 2016.
Odchodem Velké Británie z Unie má Evropská investiční banka přijít o 100 miliard eur. Na britské ostrovy naopak přestane proudit téměř devět miliard eur ročně na infrastrukturní projekty. Náhrada pro obě strany proto bude náročná.
EU a NATO se snaží společně vyřešit překážky, které stojí v cestě k efektivnější evropské bezpečnosti. Obě instituce kladou důraz na mobilitu a odbourávání zbytečné byrokracie.
Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Evropský parlament dnes podpořil založení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), který má do roku 2020 poskytnout finance na nákup a modernizaci zbraní. Fond musí schválit ještě členské státy.
Na pátečním eurosummitu se země EU moc neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu. Začne se pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Jedni tvrdí, že nová pravidla EU o copyrightu zajistí spravedlivý podíl vydavatelů z využití jejich díla. Jiní se bojí omezení zpravodajství a konce online služeb. Někteří říkají, že se jedná o cenzuru internetu. Rozpolcenost panuje i v Česku.
Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.
Do EU přichází o 96 % méně lidí než v době vrcholu migrační krize. Unie chce ale dál posilovat ochranu vnější hranice. Na nadcházející schůzce prezidentů a premiérů se proto bude diskutovat například o zřízení „regionálních vyloďovacích platforem“ mimo Evropu.
Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější. Má upevnit vztahy s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Potřeba budou i finance na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.
Turecký prezident Erdogan obhájil v nedělních volbách svůj mandát. EU doufá, že i přes jeho autokratické postoje zůstane země strategickým partnerem například v otázce migrace. Podobného názoru je i generální tajemník NATO Stoltenberg.
Nákupy online budou v EU bezpečnější. Alibaba, Amazon, Ebay a Rakuten France se zavázaly reagovat na nebezpečné výrobky do dvou až pěti pracovních dní. Zřídí pro to kontaktní místa a každý půl rok vyjde unijní zpráva shrnující dané případy.
