V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Za tři měsíce by měla být hotova dohoda o brexitu. Pokud se tak nestane, Británie odejde z EU bez dohody, což by mělo vážné následky pro obě strany. O možnostech i budoucích vztazích se dnes diskutovalo na Radě ministrů EU.
Po téměř 20 letech komplikovaných jednání mezi EU a čtyřmi jihoamerickými zeměmi se očekává na přelomu srpna a září dosažení obchodní dohody, která může být třikrát větší než dohoda s Kanadou a Japonskem dohromady.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Financial Times tvrdí, že demokracie v zemích V4 ohrožena není a že by se EU měla především zaměřit na zabezpečení svých hranic. Je prý zapotřebí EU zreformovat a navrátit pravomoce členským státům.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Americký prezident Donald Trump urgoval evropské spojence, aby zvýšili své vojenské výlohy a přestali záviset na americké pomoci. Evropa se ale bude dále držet rozpočtových závazků odsouhlasených na velšském summitu před čtyřmi lety.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Na sto stránkách dnes vláda premiérky Mayové nastínila, jak si představuje vztahy s EU po brexitu. Předpokládá zachování volného pohybu zboží, pohyb služeb má být „flexibilní“. Kritici se domnívají, že neodráží výsledky referenda z roku 2016.
Odchodem Velké Británie z Unie má Evropská investiční banka přijít o 100 miliard eur. Na britské ostrovy naopak přestane proudit téměř devět miliard eur ročně na infrastrukturní projekty. Náhrada pro obě strany proto bude náročná.
EU a NATO se snaží společně vyřešit překážky, které stojí v cestě k efektivnější evropské bezpečnosti. Obě instituce kladou důraz na mobilitu a odbourávání zbytečné byrokracie.
Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Evropský parlament dnes podpořil založení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), který má do roku 2020 poskytnout finance na nákup a modernizaci zbraní. Fond musí schválit ještě členské státy.
Na pátečním eurosummitu se země EU moc neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu. Začne se pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Jedni tvrdí, že nová pravidla EU o copyrightu zajistí spravedlivý podíl vydavatelů z využití jejich díla. Jiní se bojí omezení zpravodajství a konce online služeb. Někteří říkají, že se jedná o cenzuru internetu. Rozpolcenost panuje i v Česku.
