Británie se vzdává svého slova nad unijními záležitostmi a přenáší hlasovací práva na Finsko
Britská vláda oznámila, že se nebude účastnit většiny schůzek Evropské unie. Chce se více věnovat přípravám na říjnové brexit.
Britská vláda oznámila, že se nebude účastnit většiny schůzek Evropské unie. Chce se více věnovat přípravám na říjnové brexit.
Irská pojistka je jediné možné životaschopné řešení, které neprolomí Velkopáteční dohodu a nepovede k návratu tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vzkazují do Londýna Brusel i Dublin.
Přestože eurokomisaři zastupují evropské zájmy, podle české zástupkyně vždy v Komisi dělala vše, co bylo i ku prospěchu ČR. Za svou prioritu Jourová nyní považuje silnou, odolnou, soudržnou a stabilní Evropu.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
Přestože jsou dopady klimatických změn výraznější v rozvíjejících se zemích než v těch rozvinutých, problémy se postupně přesouvají i do Evropy. Oproti chudším zemím ty bohatší mají výhodu v tom, že disponují experty, srovnává v rozhovoru zemědělský expert.
Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
Přípravy na brexit, s dohodou či bez ní, pokračují. Jaký scénář nastane, zatím není jasné. Minulý týden jednala britská strana s americkými protějšky o budoucích obchodních vztazích. Britské podniky však upozorňují, že i sebelepší přípravy nemusí stačit.
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Britští zástupci už pomýšlí na situaci po svém odchodu z Unie, který zřejmě proběhne neřízenou cestou bez dojednané dohody. S tou totiž premiér Johnson nesouhlasí a Unie ji nechce měnit. Žádný jiný plán nové vlády údajně neexistuje, domnívá se EU.
Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Podle dosavadních příprav ČR na budoucí čerpání z fondů EU mezi lety 2021-2027 by se měl vytvořit monitorovací systém odpovídající tomu stávajícímu. Stát by měl o miliardu méně než doposud a hotov by měl být do začátku nového programovacího období.
Britská vláda plánuje s EU uzavřít novou rozvodovou dohodu, přestože s tím Brusel nesouhlasí. Londýn se proto připravuje i na neřízený odchod, vyhradil pro to miliardu liber i nový investiční fond. Podle podniků to ale stačit nebude.
V Británii se schyluje k výměně vládních lídrů. Osud brexitu je však nejasný. Favorit Johnson chce z Unie odejít za každou cenu na konci října. V tom mu ale brání britský parlament. S takovým scénářem nesouhlasí ani členské státy Unie.
Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
Prioritou další Komise by podle kandidátky na její nejvyšší post měla být migrační a azylová politika, silný Schengen, zahraniční vztahy se sousedními zeměmi EU včetně Ruska, demokratické principy nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci však mají vyšší nároky.