Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci.
Při výběru zástupců do evropských institucí mají Češi tradičně mnohem šťastnější ruku, než je zvykem na domácí scéně, říká expert na EU Petr Kaniok. K úspěchu druhého českého předsednictví budou podle něj zapotřebí reálné cíle a stabilita v domácí politice.
EU nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem.
Česko uvažuje nad pořízením nového budovy pro své belgické i unijní zastoupení přímo v centru Bruselu. Mohlo by stát kolem 650 milionů korun.
Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.
Jedni považují členství ČR v EU za úspěch, jiní nevidí jen ekonomické výhody členství, další zase volají po silnějším hlase v EU. Co dalšího se diskutovalo na konferenci k 15 letům ČR v EU pořádané na ministerstvu zahraničí?
Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.
Členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu, přineslo mír, prosperitu a miliardy do rozvoje české ekonomiky….
Jak západní země vzpomínají na vstup ČR a dalších zemí bývalého východního bloku do Evropské unie? Pro redakci EURACTIV.cz odpovídá francouzský odborník Eric Maurice.
Nová evropská legislativa slibuje starším osobám a zdravotně postiženým adaptovaná elektronická zařízení, jednodušší výběr z bankomatů nebo snazší nákup jízdenek.
Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.
Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.
V uplynulém týdnu více než 200 studentů a mladých odborníků diskutovalo o tvorbě evropské politiky v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.
Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.
Nezanedbatelnou část diskuse na sociálních sítích před květnovými eurovolbami opanuje malý počet uživatelů a účtů nakloněných populistickým stranám. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alto Analytics, na který dnes upozornil server Politico.
Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?
