Český prosinec v EU: Utajený audit, boj za jádro a primátoři V4 spojují síly
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Končící předseda Evropské rady Donald Tusk nejspíš po skončení svého mandátu zůstane v předsednickém křesle, tentokrát ale Evropské lidové strany. Tusk je totiž jediným kandidátem na tento post.
Vlády Česka a Slovenska dnes společně jednaly ve Valticích. Český premiér Andrej Babiš připomněl, že Evropská rada by podle něj měla změnit své fungování. Tématem jednání bylo i NATO.
Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.
Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců.
O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?
Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.
Země visegrádské skupiny jednohlasně podporují vstup Srbska do EU. Zároveň chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti.
Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.
Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Babiš. Lídři V4 zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.
Premiér Babiš se nechal slyšet, že zpráva o nabídce portfolia od budoucí předsedkyně EK von der Leyenové pro českou kandidátku Věru Jourovou je stará, nepotvrzená informace. Zisk portfolia týkajícího se právního státu by byl podle premiéra pro Česko prestižní záležitostí. Ministr zahraničí Petříček však sdělil ČTK, že zájmem Česka je zisk ekonomického portfolia či postu místopředsedkyně Komise.
Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Včera se na summitu v Paříži sešlo 14 zemí Evropské unie, které se chtějí zapojit do evropského řešení migrace. Přílivu migrantů v posledních týdnech čelí oblast Středozemního moře. Francouzsko-německý plán na jejich přerozdělování státy na včerejším setkání v zásadě odsouhlasily.
Jak chránit demokracii ve středoevropském regionu? V první řadě bude potřeba dostatečná domácí politická mobilizace, včetně efektivní spolupráce v rámci opozičních sil, píše v komentáři Daniel Kelemen.
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
Ačkoliv Česká republika letos dosáhla historicky nejlepšího bodového zisku v rámci tzv. Indexu vnímání korupce, konkrétní protikorupční opatření se za současného kabinetu zatím spíše jen připravují. Popsat české korupční prostředí představuje podle expertů tvrdý oříšek.