Evropská komise zahájila další řízení proti Polsku. Tentokrát kvůli postihování soudců
Evropská komise (EK) dnes zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu, který umožňuje trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě.
Evropská komise (EK) dnes zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu, který umožňuje trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě.
Polské prezidentské volby se budou možná konat koronavirové pandemii navzdory podle původního plánu 10. května a proběhnou korespondenčně. Změna volebního zákona pár týdnů před konáním voleb si vysloužila kritiku.
Podle Španělska a Itálie hrozí Evropské unii kvůli současné pandemii rozpad. Co se týká hospodářských dopadů krize, konkrétně země východní Evropy ji podle odhadů pocítí obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by z ní ale mohly těžit.
Soudní dvůr Evropské unie dnes vydal rozhodnutí, kterým Polsku nařizuje zastavit činnost disciplinární komise. Disciplinární režim je předmětem žaloby Evropské komise na Polsko, která Soudní dvůr v lednu požádala, aby účinnost ustanovení do vydání rozsudku pozastavil.
Skupina signatářů Charty 77 vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Krizové stavy nesou vždy riziko nárůstu autoritářských tendencí, přestože česká krizová opatření ústavní limity nepřekračují, uvádějí chartisté.
Kontroverzní zákon, který v rámci nouzového stavu výrazně posiluje pravomoci maďarské vlády, vyvolal v Evropě vlnu kritiky. Předsedové evropských středopravicových mají obavy, že v zemi dochází k potlačení posledních zbytků právního státu.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.
Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.
Soudní dvůr Evropské unie se nebude v předběžném řízení vyjadřovat k polským opatřením týkajícím se kázeňských postihů soudců. Rozhodl o tom dnes soud v Lucemburku, podle něhož je žádost o stanovisko k obecným otázkám nepřípustná.
Schůzka premiérů Visegrádské skupiny se konala dnes dopoledne v Praze. Kromě koronaviru premiéři diskutovali také migraci, ale i víceletý finanční rámec EU pro roky 2021-2017. V obou tématech je podle nich V4 jednotná.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.
Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel zkritizovala vývoj v Polsku a Maďarsku, zejména polskou reformu soudnictví a situaci médií v Maďarsku. Podle ní jsou tyto země křehké demokracie.
Návrh víceletého finančního rámce EU se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na konferenci v Bratislavě. V otázce případného převzetí eura vidí podle svých slov více nevýhod než výhod.
Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Evropská komise pod von der Leyenovou podle deníku Die Welt změní svou politiku vůči zemím V4. Bude tvrdá v otázkách právního státu, ale zároveň s V4 povede strukturovaný dialog, jehož cílem je vzájemný respekt a uvolnění napětí uvnitř EU.
Maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací porušuje princip volného pohybu kapitálu a další unijní zásady, uvedl dnes ve své stanovisku generální advokát Soudu EU. Normu v roce 2017 iniciovala maďarská vláda.