Dekarbo Brief: Česko dostalo pochvalu
Přinášíme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci.
Přinášíme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci.
Jestli něco chci po evropských volbách, tak právě rozšířit evropské uhlíkové clo na celou řadu produktů, jako je textil, izolační materiály či stavební materiály, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr životného prostředí Petr Hladík.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila Evropská komise.
Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci.
Evropský parlament (EP) dnes ve Štrasburku velkou většinou přijal dvojici nařízení o snížení emisí fluorovaných plynů a látek škodlivých pro ozonovou vrstvu v atmosféře.
Zelená dohoda pro Evropu, neboli Green Deal, zastřešuje od roku 2019 unijní snahy dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Sedmadvacítka mezitím přijala řadu legislativních opatření, jak dekarbonizace docílit. Co si ale o Zelené dohodě a dekarbonizaci Evropy myslí občané?
Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci.
Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Konec roku představuje čas pro reflexi uplynulých měsíců. V roce 2023 se celá planeta potýkala s důsledky globálního oteplování, mimo jiné s ničivými požáry.
Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření, a zatímco vládní delegace v závěru klimatické konferenci COP28 v Dubaji mění rétoriku a slovíčkaří o „přechodu od“ spalování fosilních paliv, města a regiony si mezitím stanovují vlastní cíle klimatické neutrality.
Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké.
Skončila klimatická konference COP28 v Dubaji. Diplomaté jednotlivých zemí dlouho hledali shodu na přesné formulaci závěrů, ve kterých se nakonec objevil i postupný odchod od fosilních paliv. Detaily popisuje v rozhovoru pro Euractiv.cz Miriam Macurová.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) může lidstvu pomoci „filtrovat“ emise CO2 vypouštěné z eletráren a továren. Představuje CCS možné řešení změny klimatu? A proč je jejím velkým podporovatelem právě fosilní průmysl? Odpovídá analytik Asociace pro mezinárodní otázky Martin Abel.
Otázka dekarbonizace je velmi naléhavá a rozhodně se netýká jen investic. Můžeme pozorovat výraznou změnu v přístupu vlád a společnosti a také vidíme, že se společnosti po celém světě snaží podnikat kroky ke snížení své uhlíkové stopy. Jak je to ale se snižováním emisí CO2 v praxi?
Příroda je naším nejcennějším spojencem v boji proti změně klimatu. Nová legislativa EU má položit základy pro její další revitalizaci. Nejde přitom o zakonzervování přírody někde daleko od nás, ale o její integraci do měst, podniků i zemědělství, píše v komentáři pro Euractiv.cz eurokomisař Sinkevičius.
Konference OSN o změně klimatu COP28 by se měla dohodnout na začátku konce používání fosilních paliv ve světě. Dnes to podle agentury AFP řekl v Dubaji evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra. Konference COP28 se dostává do své druhé poloviny.
Vládní zmocněnec pro biodiverzitu Ladislav Miko v rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že Česko zatím do nového Fondu ztrát a škod, jehož detaily se ladí na konferenci COP 28, nepřispívá. Přesto ale může v řešení důsledků klimatické změny v zemích třetího světa sehrát svou roli.