Otázka dekarbonizace je velmi naléhavá a rozhodně se netýká jen investic. Můžeme pozorovat výraznou změnu v přístupu vlád a společnosti a také vidíme, že se společnosti po celém světě snaží podnikat kroky ke snížení své uhlíkové stopy. Jak je to ale se snižováním emisí CO2 v praxi?
Příroda je naším nejcennějším spojencem v boji proti změně klimatu. Nová legislativa EU má položit základy pro její další revitalizaci. Nejde přitom o zakonzervování přírody někde daleko od nás, ale o její integraci do měst, podniků i zemědělství, píše v komentáři pro Euractiv.cz eurokomisař Sinkevičius.
Konference OSN o změně klimatu COP28 by se měla dohodnout na začátku konce používání fosilních paliv ve světě. Dnes to podle agentury AFP řekl v Dubaji evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra. Konference COP28 se dostává do své druhé poloviny.
Vládní zmocněnec pro biodiverzitu Ladislav Miko v rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že Česko zatím do nového Fondu ztrát a škod, jehož detaily se ladí na konferenci COP 28, nepřispívá. Přesto ale může v řešení důsledků klimatické změny v zemích třetího světa sehrát svou roli.
Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Poslechněte si podcastovou reportáž z dubajské klimatické konference COP28 s poradcem premiéra Ladislavem Mikem a expertkami Romanou Jungwirth Březovskou z Asociace pro mezinárodní otázky a Nikolou Adamovskou z Ústavu mezinárodních vztahů.
V Dubaji se na největší globální klimatické konferenci COP 28 schází premiéři, prezidenti a další nejvyšší představitelé z celého světa, aby rozhodli o dalším společném postupu při omezování vlivu člověka na oteplování planety. Dnes dorazil na místo i český premiér Petr Fiala (ODS).
Jak se Ústeckému kraji daří porcování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? Podívejte se na rozhovor s radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
Intenzivní jednání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU o netrpělivě očekávaném evropském nařízení o obnově přírody – Nature Restoration Law (NRL) – jsou u konce. Výsledkem je politická dohoda mezi těmito třemi institucemi na znění historicky prvního zákona EU, který řeší současně krizi klimatu a biodiverzity.
Za týden startuje v Dubaji konference COP28. Přestože dopady změn klimatu pociťují lidé takřka všude, k těm nejvíce postiženým patří hlavně lidé z rozvojových zemí. Právě ty spolu s Čínou letos budou tvořit významný vyjednávací blok.
Moravskoslezský kraj je jeden z trojice českých uhelných krajů, které dosáhnou na peníze navíc z Evropské unie. Větší část prostředků chce věnovat na velké strategické projekty, které jsou dlouhodobě kritizovány a pojí se s nimi rizika.
Pracovní trh se pod vlivem dekarbonizace mění. Místa v emisně těžkém průmyslu budou ubývat a přelévat se do oborů, které moderní ekonomika potřebuje. Vzdělávací systém musí na změnu reagovat tak, aby dodal mladým i dospělým lidem potřebné dovednosti.
Komise v červenci letošního roku představila návrh, podle kterého by doprava zboží a osob měla v budoucnosti zezelenat. Návrh tak počítá s celou řadou opatření v různých oblastech nákladní dopravy.
Bezemisní doprava se stává čím dál větším trendem – zatím je však dostupná především pro bohatší vrstvy městské společnosti. Venkov stále zaostává, řada lidí si nemůže investici do elektromobilu dovolit a dopravní obslužnost venkovských lokalit není ani v současnosti dostatečná.
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnit to má nový akt.
Jak si Česko vede v dekarbonizaci své ekonomiky? Jak se mění nákladní doprava a pracovní trh? Daří se v Česku renovovat budovy a zajišťovat čistou dopravu i ve venkovských oblastech?
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
