Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů.
Sucha, povodně i rekordní vedra zasahují svět, Česko nevyjímaje. Podle klimatologa Adama Valíka je tempo změn za poslední dvě století bezprecedentní. Evropa má zároveň příležitost být lídrem v řešení klimatické krize.
Některé staré uhelné a plynové elektrárny v Evropě čeká nová budoucnost. Velké technologické firmy jako Microsoft a Amazon je chtějí přeměnit na datová centra.
Kolik peněz chce Evropská komise věnovat ochraně klimatu po roce 2028? A jak se jí daří udržovat zelené vztahy s Čínou? Dozvíte se v srpnovém vydání Dekarbo briefu.
Vlny veder, rozsáhlé požáry, povodně nebo nezvykle teplé zimy. Jaké jsou dopady klimatické změny v Evropě a v Česku? A na co se připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Adam Valík z Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.
Rozvoj solární energie v Evropské unii poprvé za více než deset let zpomaluje. Může za to snížení dotací na střešní solární panely v některých zemích.
Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem třetího dílu minisérie byl Pavel Poc, bývalý europoslanec za tehdejší ČSSD (nyní SOCDEM).
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), který je zpravodajem legislativy ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040, dnes předložil návrh na její zamítnutí.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) se stal hlavním vyjednavačem Evropského parlamentu pro nový klimatický cíl EU pro rok 2040.
Jsme zvyklí, že jídlo je samozřejmost. Ale co když nebude? Potravinová politika by měla být stejně strategická jako ta energetická nebo dopravní, jinak zůstane Česko zranitelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková.
Jaká ponaučení plynou z pátečního výpadku elektřiny? A co přináší evropský CISAF? Dozvíte se v červencovém vydání Dekarbo briefu.
Většina členských států EU, včetně Česka, požaduje další změny v hojně diskutovaném nařízení o odlesňování. 18 států poslalo Evropské komisi dopis s novými požadavky.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyen postavil proti klimatickým plánům, které ve středu EK představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel.
Jak posílit evropskou obranu, propojit zelenou transformaci s potřebami průmyslu a zajistit, aby Česká republika hrála v Evropské unii důstojnou a aktivní roli? I o těchto otázkách debatovali v Praze zástupci politických stran u příležitosti blížících se sněmovních voleb.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
V posledních týdnech z českých firemních asociací často zaznívaly katastrofické scénáře o údajných fatálních dopadech emisních cílů na náš průmysl. Takové vzkazy jsou nejen přehnané, ale také škodlivé, píše v komentáři pro Euractiv.cz Jenda Perla.
Evropská komise dnes představila návrh klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 %. Redakce vysvětluje, jak by měl cíl fungovat.
Česká vláda rozvířila na evropské úrovni debatu o tom, jak zabránit prudkému růstu cen nových emisních povolenek pro silniční dopravu a budovy. Stávající evropská legislativa sice obsahuje pojistky proti výkyvům, podle české vlády ale není jisté, zda budou skutečně fungovat.
