Ve čtvrtek 9. září se v brněnském hotelu Passage uskuteční vůbec první ročník mezinárodně obsazené konference Velvet Innovation, za kterou stojí inovační agentura JIC.
Nejen na tuto otázku přinese odpovědi multioborová online konference cirkulář chytré recyklace již 23. září 2021.
Do roku 2030 by mohl celosvětový odpad ze solárních elektráren čítat až 8 milionů tun. Jak si s vysloužilými panely poradit a kdo je za jejich likvidaci zodpovědný?
Veřejné zakázky by měly v následujících letech zezelenat. V Česku ale zatím o udržitelné či cirkulární zakázky není zájem ani ze strany zadavatelů, ani dodavatelů.
Češi propadli elektrokolům. Svědčí o tom nejen rostoucí počty elektrocyklistů na tuzemských silnicích a stezkách, ale také statistiky prodeje. Evropská komise se nyní zaměřuje na regulaci baterií, které jsou klíčovou součástí těchto oblíbených dopravních prostředků.
Česko má jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě, a dosahuje proto uspokojivých výsledků ve sběru různých druhů materiálů. Pro dosažení vysokých evropských recyklačních cílů to však nemusí stačit.
Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.
Pro přechod k uhlíkově neutrální a udržitelné ekonomice není potřeba jen snížení emisí různých druhů skleníkových plynů, ale i odpovědnější nakládání s výrobky, které by měly mít delší životnost a být lépe opravitelné či recyklovatelné.
Home office, více času na úklid, víkendy strávené v přírodě či zavřené sběrné dvory mohly v ČR přispět v posledním roce k nárůstu počtu černých skládek odpadů různého druhu, včetně drobné elektroniky.
Začátkem července měl začít platit zákaz prodeje jednorázových plastů v členských zemích Evropské unie. Vláda zatím schválila návrh zákona, který převádí do českého práva evropskou legislativu s cílem snížit nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů. Jeho uvedení v platnost se však odkládá.
Co se starým a nepotřebným mobilním telefonem, který v sobě skrývá nebezpečné látky i vzácné kovy a citlivá data? Pomoci může český neziskový projekt Remobil a další české iniciativy, které mají nejen ekologický, ale také společenský rozměr.
Sběr a recyklace elektroodpadu se v EU zlepšuje, novější a vyšší unijní cíle však 25 členských států zatím neplní. Mezi nimi je i Česko, které je na tom v některých oblastech dobře, v jiných ale má ještě co dohánět.
České firmy mají velký zájem o biometan. S jeho pomocí chtějí snížit své emise skleníkových plynů. S biometanem se ale počítá zejména v dopravě.
Počet svítidel v domácnostech se zvyšuje, jejich životnost je ale delší, což má vliv na nižší recyklaci. Alespoň taková je situace v Česku.
Česko získá v následujících sedmi až deseti letech jeden bilion korun. Rekordní suma z rozpočtu Evropské unie by měla české ekonomice pomoci zvládnout následky pandemie, postavit ji zpátky na nohy a vyslat ji na cestu hospodářského růstu.
Česko přistupuje k evropské klimatické politice „se zdravým rozumem“. Jak se mu daří svou pozici prosazovat na summitech Evropské rady? A co můžeme od Bruselu v následujících měsících na poli ochrany klimatu očekávat?
Už asi víte, že se chystá nové sedmileté dotační období s podporou pro české podniky ve výši 960 miliard Kč. Pravděpodobně ale nevíte, že se chystá konference Eurofondy 21+, na které vám podrobnosti všech chystaných programů představí sami jejich tvůrci.
Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat.
