Během prosince a ledna proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů k vyjasnění některých základních otázek. V diskusních příspěvcích převažoval požadavek neodkládání úplného zákazu skládkování komunálních odpadů z roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacích poplatků.
Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.
Téma environmentálně šetrných a udržitelných budov je v mezinárodním měřítku atraktivní a i v České republice se této oblasti začíná věnovat jak veřejnost, tak samotní developeři. Dobrou zprávou je, že i veřejná podpora se zaměřuje na tuto oblast.
Na výrobku a jeho obalu či v reklamě nachází spotřebitel řadu informací, které mu mají pomoci při nákupu a orientaci v nabídce zboží. Jedna podstatná informace dnes ale stále chybí, a to je „přímá“ informace o životnosti daného výrobku.
Drtivá většina zahraničních e-shopů nabízející produkty pro evropské spotřebitele včetně Česka porušuje předpisy na ochranu životního prostředí, zejména ty o nakládání s elektroodpadem. Odhalila to studie Evropské asociace výrobců světelné techniky EucoLight.
Bioodpady v současné době představují pro Českou republiku velkou výzvu. Dle posledních analýz se jich stále ve směsném komunálním odpadu nachází až 40 %. Město Miláno je tak pro nás zajímavým příkladem, jak se s odděleným sběrem bioodpadu můžeme poprat.
Spotřeba potravin a jejich plýtvání roste stejně jako objem odpadu. EU už několik let usiluje o omezení tohoto trendu. Nástrojem pro to je oběhové hospodářství založené na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a opětovném využívání výrobků.
Program Horizont 2020 (H2020) – největší evropský program na podporu výzkumu, vývoje a inovací – se blíží ke svému závěru a v této chvíli je k předkládání projektů otevřena většina posledních výzev ve všech tematických oblastech.
Je frustrující a dechberoucí, v jak neuvěřitelném rozsahu se v posledních letech laická veřejnost (mezi kterou musíme bohužel zařadit i významnou část politické a úřednické garnitury v Bruselu) je schopna se „odborně“ vyjadřovat k plastovému odpadu.
Česká chytrá města nabírají dech a začínají konkurovat Evropě. Drony, autonomní řízení, roboti, kybernetická bezpečnost, data a digitalizace spolu s technologiemi zadržení vody v půdě ukazují směr novým technologiím.
Vláda České republiky nyní schvaluje návrhy nových odpadových zákonů. Součástí balíčku je i zákon o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon řeší tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce za jeho vysloužilé výrobky, např. v oblasti elektroodpadu.
Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?
Čím dál tím více evropských spotřebitelů si přes asijské e-shopy nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Ministři zemí EU došli k rozhodnutí nevyřazovat jaderné projekty z jednotného klasifikačního systému udržitelných investic, a to i navzdory nesouhlasným reakcím ze strany Německa, Rakouska, Lucemburska a také Evropského parlamentu.
Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.
Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.
Oběhové hospodářství a jeho zohledňování při nákupech veřejných institucí se stává v rámci Evropské unie velmi aktuálním trendem. Kromě nastavování legislativního rámce nebo ekonomických nástrojů typu úlev či pobídek lze jako další ekonomický nástroj využívat rovněž kupní sílu veřejného sektoru.
