Evropská komise chce, aby se členské státy zaměřily na zlepšení výsledků žáků ve čtení, matematice, přírodních vědách, digitální a občanské gramotnosti. Zároveň chce podpořit začlenění gramotnosti v oblasti umělé inteligence (AI) do školního vzdělávání a zatraktivnit odborné vzdělávání, které má lépe reagovat na potřeby trhu práce. Podle komise je investice do vzdělávání a dovedností zásadní pro udržení konkurenceschopnosti Evropy vůči zemím, jako jsou Spojené státy a Čína. Vyplývá to z nového balíčku opatření v oblasti vzdělávání a dovedností, který v Bruselu představila místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatu.
Článek byl aktualizován o podrobnosti.
„Každý třetí z našich patnáctiletých má potíže se čtením a matematikou a tento trend se zhoršuje. Nejde pouze o problém vzdělávání: jde o demokracii a konkurenceschopnost, jde o samotnou budoucnost Evropy,“ uvedla Minzatu s tím, že vzdělávání se musí všude stát nejvyšší politickou prioritou.
Balíček, který dnes EK představila, je založen na čtyřech hlavních pilířích. Prvním je posílení základních dovedností žáků, druhým podpora učitelů, třetím využívání technologií a AI ve vzdělávání a čtvrtým zatraktivnění odborného vzdělávání.
Od roku 2027 mají Evropské školní aliance propojovat školy napříč hranicemi a umožnit jim sdílet osvědčené postupy při zlepšování základních dovedností žáků. „Uvedu příklad: Dítě, které má potíže se čtením, by mohlo dostat cílenou doučovací podporu ještě předtím, než se jeho problémy rozšíří do dalších oblastí a předmětů. Díky Evropské školní alianci může jeho škola nabídnout doučování přizpůsobené potřebám tohoto dítěte a následně sdílet zkušenosti s ostatními školami,“ řekla novinářům Mînzatu.
Blíží se vlna učitelských odchodů do důchodu
Balíček vyzývá členské státy EU, aby učinily učitelské povolání atraktivnějším. Děje se tak v době, kdy ve Francii, Belgii i jinde sílí protesty studentů upozorňující na nedostatek učitelů. Podle Mînzatu se s nedostatkem pedagogů potýká většina zemí EU. Mezi důvody uvedla „neatraktivní pracovní podmínky, nízké platy a mzdy, vysokou zátěž, tlak spojený s učitelskou profesí, a také náročné vztahy – ať už s žáky ve třídě, s rodiči nebo se společností jako takovou“.
Místopředsedkyně EK rovněž uvedla, že podle statistik je více než 40 procent učitelů v EU starších 50 let. „Blíží se vlna odchodů do důchodu, to je znepokojivé pro nás všechny, kterým záleží na budoucnosti Evropy,“ dodala. Evropská komise nemůže přímo určovat počty učitelů ani výši jejich platů, Minzatu nicméně státy vyzvala, aby se zaměřily zejména na zlepšení pracovních podmínek učitelů, snížení jejich pracovní zátěže a zlepšení kariérních vyhlídek.
Důraz na moderní technologie i odborné vzdělávání
Třetí pilíř se týká nových technologií. Evropská komise plánuje od příštího školního roku 2027/2028 pilotně zavést certifikát gramotnosti v oblasti umělé inteligence (AI) pro studenty škol. Jeho zavedení bude předcházet příprava vzdělávacích výstupů přizpůsobených věku žáků a doporučení pro hodnocení znalostí v oblasti umělé inteligence.
Čtvrtý pilíř se zaměřuje na zatraktivnění odborného vzdělávání a jeho užší propojení s potřebami trhu práce. „Evropa jednoznačně potřebuje více lidí v odborných profesích. Čistá energetika potřebuje více elektrikářů, naše průmyslová odvětví více techniků a naše komunity kvalifikované pracovníky v oblasti péče. To jsou jen některé z profesí, na nichž závisí naše budoucnost,“ uvedla dnes Mînzatu.
Odborné vzdělávání by se podle ní mělo stát první volbou, nikoli až druhou možností. Jeho nízká prestiž podle místopředsedkyně EK souvisí především se společenským vnímáním, nikoli s vyhlídkami na stabilní a kvalitní zaměstnání nebo dobré finanční ohodnocení. Evropská strategie pro odborné vzdělávání a přípravu, která je součástí balíčku, má proto těsněji propojit vzdělávání se zaměstnavateli a technologickými změnami.
Komise chce, aby odborné školy více spolupracovaly se zaměstnavateli a aby studenti získávali praktické dovednosti potřebné v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem pracovníků. Strategie počítá mimo jiné s novými vzdělávacími centry, která budou společně zakládat firmy a instituce odborného vzdělávání. Od roku 2028 mají pomáhat podnikům, zejména malým a středním, získávat kvalifikované pracovníky a zavádět nové technologie.