EU zavede nová pravidla pro baterie. Dostanou „pasy“, které usnadní jejich recyklaci
Evropská unie dokončuje novou legislativu pro baterie. Jejich výroba i recyklace by měly být ekologičtější, mimo jiné díky tzv. bateriovým pasům.
Evropská unie dokončuje novou legislativu pro baterie. Jejich výroba i recyklace by měly být ekologičtější, mimo jiné díky tzv. bateriovým pasům.
Evropa hledá cestu ze závislosti na ruském plynu, aniž by pošlapala své klimatické závazky. Ekologickou alternativou by se mohly stát bioplynové stanice, ani ty ale neznamenají konečnou odpověď.
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Jen v EU ročně vzniknou čtyři miliardy tun elektroodpadu. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo „právo na opravu“. Spotřebitelé by zase měli získat snazší přístup k opravám svých spotřebičů.
Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že podle jejích kontrol nedostatečně třídí odpad před jeho umístěním na skládku. Podle exekutivy Evropské unie má Česko mezery v právních předpisech, které by měly tento problém na základě unijní směrnice řešit.
Prodlouženou záruční dobu, levnější a dostupnější opravy a konec takzvaných kazítek žádají poslanci Evropského parlamentu v dnes schválené rezoluci. Plánované zastarávání výrobků, které spotřebitele nutí k nákupu nového přístroje, by se mohlo zařadit mezi nekalé obchodní praktiky.
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla.
Ruská invaze na Ukrajinu již vyvolala změny v evropské energetické politice. To je třeba zohlednit v revidované Zelené dohodě, píše Alena Mastantuono.
Evropská unie si chce pohlídat ekologickou výrobu, používání i recyklaci či druhotné využití baterií určených pro elektrická vozidla. Má mimo jiné v plánu jim přidělit QR kódy s nezbytnými informacemi a zavést pro ně povinný obsah recyklátu.
Čím méně odpadu, tím lépe. Stát však motivuje k předcházení vzniku odpadů jen na papíře, kritizují obce. Jedná se přitom o základ cirkulární ekonomiky, ke které se ČR společně s Evropskou unií snaží směřovat.
Rok 2021 byl a stále je pro podniky na celém světě obtížný, neboť se začaly projevovat dopady spojené se změnou klimatu, pandemií a nárůstem sociální nespravedlnosti, která se týkala především dodavatelských a obchodních řetězců.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně.
Nová technologie švýcarských panelů garantuje až o 20% vyšší výnos ve výrobě solární energie oproti tradičním křemíkovým…
Česká inspekce životního prostředí provede standardně 3500 kontrol za rok, pochybení zjistí u čtvrtiny z nich. Jaká to nejčastěji jsou?
Recyklace může planetě ulevit od přebytečných odpadů a zároveň pomáhá šetřit primární suroviny. Na recyklaci však musí myslet již samotní výrobci produktů. Mají k tomu dostatečnou motivaci?
Jak funguje cirkulární ekonomika? Daří se v Česku zavádět její principy? Co by se podle odborníků mělo do budoucna zlepšit a v čem naopak Česko vyniká?
Co je to oběhová ekonomika a jak může pomoci v ochraně životního prostředí? A proč klimatickou krizi nevyřeší jen nové čisté technologie? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Tomášem Hlavenkou, spoluzakladatelem společnosti ASHPA.