Ústecký kraj ekonomicky zaostává, potřebuje robustní intervence
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Podle dosavadních příprav ČR na budoucí čerpání z fondů EU mezi lety 2021-2027 by se měl vytvořit monitorovací systém odpovídající tomu stávajícímu. Stát by měl o miliardu méně než doposud a hotov by měl být do začátku nového programovacího období.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Ministerstvo pro místní rozvoj požádá Evropskou komisi, aby prodloužila třicetidenní lhůtu na vypracování odpovědi na návrh první auditní zprávy o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání peněz z evropských fondů. Informaci ČT potvrdil ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Evropská unie oproti Číně, Spojeným státům a Japonsku zaostává ve vývoji superpočítačů. Ty přitom hrají zásadní roli v řadě oblastí od vědy přes byznys až po obranu.
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, meziročně si tak podle dat Eurostatu pohoršilo o 13 míst.
České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.
Členské země EU mají velmi rozdílné pohledy na možnosti, z jakých případných nových zdrojů naplňovat po roce 2020 společnou unijní pokladnu. Po dnešním jednání ministrů financí bloku to v Bruselu připustil Mika Lintilä, ministr financí předsednického Finska.
Nejde o zaujatost vůči konkrétním zemím, ale o nezávislost evropských soudních systémů, o to, zda soudy rozhodují spravedlivě, říká německý europoslanec Jens Geier o podmínce dodržování právního státu v souvislosti s budoucím rozpočtem EU, která se nezamlouvá zejména zemím V4.
Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.
Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.
V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.
Zapojení digitálních technologií do běžné výuky na všech školách nebo rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů. To by měl být lék na nedostatečné digitální vzdělávání na českých školách, kterého si všimla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru.
Ekonomické faktory, politická situace, legislativa, veřejné a vědecké instituce, firmy. To všechno tvoří tzv. inovační ekosystém státu. Ten český má podle zprávy Evropské komise ještě co zlepšovat. Jak jsou na tom české firmy s inovacemi, co je pro ně největší překážkou a co by měla ČR vlastně zlepšit?
Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu.
Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.