Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Jak rozvinout královéhradecký turismus? Mohou mu pomoci fondy EU? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Evropská unie dotuje rozvoj českých regionů a Královéhradecký kraj není výjimkou. Peníze směřují do místní infrastruktury, škol, ale i do soukromých podniků.
Královéhradecký kraj v současnosti pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně Martiny Berdychové je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu, zatím se však na ni nekladl tak velký důraz.
Královéhradecký kraj pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak dané odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martiny Berdychové (Východočeši) je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu.
Nezávislá média jsou nedílnou součástí demokraticky fungující společnosti. Jejich úkolem je poskytovat veřejnosti důvěryhodné informace, na základě kterých se pak může rozhodovat – ať už u volebních uren, tak i ve svých každodenních životech.
Mezi strategické priority Královéhradeckého kraje patří i rozvoj cestovního ruchu. Je však zapotřebí nezapomínat na to, že hlavním cílem turismu nemá být dostat do regionu co nejvíce návštěvníků, ale zvýšit kvalitu života místních.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Královéhradeckému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.
Letošní rok bezesporu zcela pohltila pandemie koronaviru a snahy nějak se z ní dostat. Redakce EURACTIV.cz sledovala různé aspekty krize – roli EU, kroky ČR, ekonomickou obnovu nebo čínskou „rouškovou“ diplomacii.
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Senát by měl podle své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků.
Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.
S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.
