Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.
Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.
Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů.
Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.
EU získá 17 miliard eur z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur. Informovala o tom agentura Reuters.
Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.
Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.
Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.
V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.
Česká republika získá v následujících třech letech 182 miliard korun z nového fondu obnovy EU, který má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi. Je tedy na čase si ujasnit, jakým způsobem ČR peníze vynaloží.
První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.
Návrh takzvaného plánu obnovy ČR, v jehož rámci má Evropská unie pomoci obnově českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun, vláda dnes zatím neschvalovala. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet.
Češi, podobně jako další Evropané, věří svým lokálním a regionálním lídrům více než národním vládám. Česká důvěra v Babišův kabinet je stejně nízká jako důvěra v Evropskou unii.
Největší část z celkem 182 miliard korun přidělených pro ČR z unijního plánu obnovy má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, která zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny.
Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
