Evropské fondy v Královéhradeckém kraji
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Královéhradeckému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Královéhradeckému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.
Letošní rok bezesporu zcela pohltila pandemie koronaviru a snahy nějak se z ní dostat. Redakce EURACTIV.cz sledovala různé aspekty krize – roli EU, kroky ČR, ekonomickou obnovu nebo čínskou „rouškovou“ diplomacii.
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Senát by měl podle své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků.
Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.
S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.
Europoslanci schválili historicky největší víceletý rozpočet EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Evropský parlament také podpořil podmínění čerpání peněz s dodržováním právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený fond obnovy blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Riziko zneužití umělé inteligence je vysoké. Regulační rámec musí rizika eliminovat, nebo na ně alespoň upozornit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.
Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.
ČSSD nesouhlasí s aktuální podobou Národního plánu obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun.
Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.