Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
EU se rozhodla „obnovit“ spolupráci se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, a pomoct jim tak s modernizací hospodářství a s dalšími výzvami. V tématu migrace se však příliš zaměřuje na bezpečnost a zapomíná na lidi, upozorňují lidskoprávní organizace.
Humanitární pomoc EU v oblasti vzdělávání funguje „celkem dobře“, potýká se ale s několika limity. K takovému závěru došel Evropský účetní dvůr ve své lednové zvláštní zprávě.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Bez výzkumu a inovací není možno zajistit zásadní pokrok v našich ekonomikách a našem každodenním životě, řešit nepředvídané krize ani budovat odolné společnosti, píší v komentáři evropská komisařka Marija Gabrielová a poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová.
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.
Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?
Mít novou společnou zemědělskou politiku hotovou do konce března. Takový ambiciózní cíl si pro své předsednictví Radě Evropské unie stanovilo Portugalsko.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.
