Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Každá krize je příležitostí ke změně. Evropa už několikrát dokázala, že se umí poučit a odrazit ode dna. Naděje tkví v chytrých investicích, které povedou k modernizaci ekonomiky a k opětovnému nastartování hospodářského růstu.
Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může někdy přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na českých hranicích.
Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá zrušení výzev a jejich nové vypsání, jinak je kraj připraven obrátit se na soud.
Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.
Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa.
V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.
EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.
Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe).
Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.
O větším využívání digitálních technologií v českých školách se mluví řadu let, skutečnou revoluci ale přinesla až globální pandemie. Jak české školství v této výzvě obstálo a jak čerstvá zkušenost jeho podobu ovlivní do budoucna? Sledujte záznam debaty serveru EURACTIV.cz.
„Jsem připraven peníze z evropských fondů nikoli rozházet, ale velmi cíleně je použít pro dobro Jihočechů i celé krajiny,“ tvrdí náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch František Talíř (KDU-ČSL).
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihočeskému a Plzeňskému kraji fondy využívat například v oblasti přeshraniční spolupráce a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.
