Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Bez výzkumu a inovací není možno zajistit zásadní pokrok v našich ekonomikách a našem každodenním životě, řešit nepředvídané krize ani budovat odolné společnosti, píší v komentáři evropská komisařka Marija Gabrielová a poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová.
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.
Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?
Mít novou společnou zemědělskou politiku hotovou do konce března. Takový ambiciózní cíl si pro své předsednictví Radě Evropské unie stanovilo Portugalsko.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.
Dotace z EU, které v rámci kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak napříč Evropou socioekonomické rozdíly. Tyto prostředky plynou také do zdravotnictví a Česku pomáhají realizovat reformu psychiatrické péče.
Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.
Spojuje v sobě snahu o zlepšení životního prostředí, snížení spotřeby energie a vedle toho ještě lidem usnadňuje život. Kotlíkové dotace jsou i podle ministra Richarda Brabce výkladní skříní využití peněz z unijních fondů.
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země EU zasílají Komisi k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Upozornil na to dnes komisař Dombrovskis.
