V Bruselu dnes byly představeny cíle pro snižování emisí v odvětvích mimo evropský systém emisního obchodování. ČR by měla do roku 2030 snížit emise o 14 % oproti roku 2005.
„Pomohlo by, kdybychom se vrátili ke způsobům, pomocí kterých lidé stavěli budovy před tím, než byla vynalezena mechanická klimatizace,“ říká Kurt Emil Eriksen ze společnosti Velux. Evropská legislativa by se podle něj neměla soustředit jen na to, jestli budovy spoří energii, ale klást důraz na vnitřní prostředí příjemné pro lidi, kteří v nich žijí nebo pracují.
Ve středu má Komise představit strategii pro čistou mobilitu. Z uniklého návrhu vyplývá, že se připravují nejen nové limity pro emise skleníkových plynů z osobních aut a dodávek, ale i standardy pro spotřebu paliva v náklaďácích. Automobilky upozorňují, že k dekarbonizaci pomohou nejen účinnější auta, ale i lepší infrastruktura nebo poučení řidiči.
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Komise dnes zaslala společnosti Google dvě prohlášení, ve kterých se snaží dokázat, že zneužívá svého dominantní postavení na evropském trhu a porušuje antimonopolní předpisy EU. Podle Komise Google zvýhodňuje svou vlastní službu porovnávání obchodních nabídek a zároveň uměle omezuje zobrazování kontextové reklamy svých konkurentů.
Manipulace s najetými kilometry u ojetých automobilů představuje problém, který trápí celou Evropu. Řešení by se proto mělo hledat na celoevropské úrovni. Europoslanci se kvůli tomu obrátili i na Evropskou komisi a žádají ji, aby představila pravidla pro všechny členské státy EU.
Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
„V současné době bychom našli spoustu investorů a poskytovatelů půjček, kteří by rádi nasměrovali kapitál do energetické účinnosti, ale bariérou je nedostatečná standardizace, která vytváří nejistotu,“ říká Steven Fawkes. Na tento problém se zaměřuje iniciativa Investor Confidence Project.
V českém průmyslu jsou odvětví, která ještě mají potenciál v úsporách energie. Mohla by nahradit celou výrobní kapacitu novou technologií a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou a úsporou energií. Proto je škoda, že jsou v operačním programu ministerstva průmyslu omezeny dotace pro velké firmy, říká ředitel Národního centra energetických úspor Jakub Vít. Česko by podle něj jinak mohlo snadněji splnit evropský cíl pro energetickou účinnost, se kterým má jako řada dalších zemí problém.
Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
„Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje. Popsala se spousta papírů, které plánují e-Government zlepšit, ve skutečnosti to ale nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EurActiv předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO). Vláda si prý musí nejprve uvědomit, že je e-Government důležitý. Za nedostatečné elektronické služby veřejné správy podle něj může i zaostalá digitální infrastruktura.
Od září mají být základní školy otevřené dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Pomoci to má různým skupinám znevýhodněných žáků. Změna nemusí být radikální, protože řada takových dětí se už na základkách vzdělává. Školy by spíše měly získat prostředky, které pro práci s nimi potřebují. Jenže finanční a personální zajištění reformy budí pochybnosti.
„Navýšení učitelských platů by mohlo být klidně stoprocentní. Může to znít bláznivě, ale pokud chceme, aby do škol směřovali kvalitní lidé, je potřeba zpřísnit kritéria a zároveň výrazně navýšit platy,“ říká Bohumil Kartous z nevládní organizace EDUin, která se zaměřuje na otázky vzdělávání. Jak udělat z učitelství atraktivní povolání? A je český vzdělávací systém připraven na inkluzi?
Z emisního trhu by se mohly stahovat povolenky odpovídající emisím ušetřeným například díky odklonu od uhlí. Navrhuje to parlamentní zpravodaj Ian Duncan, který včera představil svou pozici k revizi ETS. Podporuje také vícestupňový přístup k bezplatnému přidělování povolenek, který by lépe odpovídal tomu, jak jsou jednotlivá průmyslová odvětví ohrožena tzv. únikem uhlíku.
Měla by si EU předepsat výraznější zvyšování energetické efektivity? Ano, odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, vývoj a energetiku. Ne všichni s tím ale souhlasí. EU by podle nich měla být více realistická. O zprávě, která hodnotí plnění směrnice o energetické účinnosti, bude plenární zasedání hlasovat v červenci.
Oběhové hospodářství zajišťuje, že se neplýtvá omezenými zdroji naší planety. Skládkování v něm nemá co dělat, říká v rozhovoru europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který ve výboru pro průmysl pracuje na návrhu nové směrnice o odpadech. Jak předcházet vzniku odpadů a zabránit například plýtvání s potravinami?
V čem spočívá princip oběhového hospodářství a jak správně vyvážit opatření, aby se veškeré materiály v EU využívaly s co největší účinnosti?
